1435 mm

Tomáš Hanák si splnil sen

13. března 2014 v 9:38 | tu via +drážní hlídka (G+), foto: Ivan Vokurka - http://www.zastavkanizbor.cz/
Herec Tomáš Hanák kdysi v rozhovoru pro streetpaper Nový Prostor řekl, že by si rád splnil sen o zapadlé nádražní hospůdce.

Protože Tomáš patří mezi muže činu a ne mezi nějaké užvaněné české metrosexuální plácaly, sen po obdivuhodném úsilí proměnil ve skutečnost...

PS České dráhy nikdo nevede tímhle směrem? Proč? Vláčkařů je plné Německo, Rakousko, Česko i Švajc... Jistě by ČD podobnými projekty utržily nemalé peníze a to nejen proto, že je to retro, ale prostě pro tu lásku a obdiv mnoha lidí k opravdovému dědictví po našich dědečcích!

Více o splněném snu Tomáše Hanáka najdete na

http://www.zastavkanizbor.cz/





Srovnávač cen jízdenek

17. listopadu 2013 v 14:33 | TU
Cestující vlakem na trase Praha - Ostrava dosud museli nejlevnější jízdenky hledat složitě na stránkách všech tří konkurenčních dopravců. Nová webová stránka však začala nabízet službu, která je dobře známá z nákupů letenek.
Více na:

Srovnávač cen jízdenek:

Pomozte obnovit pamětní desku "Ku výstavbě tisícího kilometru železnic lokálních v Království českém

5. října 2012 v 12:00 | Pavel Prchal - Pirátské noviny
Pomozte obnovit pamětní desku "Ku výstavbě tisícího kilometru železnic lokálních v Království českém"


Pamětní deska připomínající, že právě v tomto místě byl vybudován tisící kilometr lokálních tratí v tehdejším Království českém, byla umístěna na trati č. 023 z Doudleb nad Orlicí do Rokytnice v Orlických horách na portál pečínského tunelu v roce 1906. Deska vysoké umělecké hodnoty přečkala dvě války a byla prohlášena kulturní památkou. V roce 2010 ale neušla rukám bezcitných zlodějů.




6. 9. 2012
Regionální dráhy hrály a, pokud je jim to umožněno, stále dosud hrají významnou roli v životě řady měst, obcí a firem. Umožňují jim spojení s okolním světem. Vzhledem k tomu, že uznáváme pravdivost slov "Kdo si neváží své minulosti, nemůže očekávat ani dobrou budoucnost" se město Rokytnice a další obce podél této trati rozhodly nechat vytvořit přesnou repliku této pamětní desky. Byla shromážděna dostupná dokumentace pro zhotovení kopie. Výroba desky je však již spojena s nemalými finančními náklady. Proto si vás dovolujeme požádat o podporu, která umožní tento záměr realizovat.
Více informací na tomto odkaze - PDF.

Kauza rušení vlakových spojů v Pardubickém kraji

3. října 2012 v 11:36 | Převzato z Pirátských novin
Jak známo, vlaky nejsou jenom romantika a nejezdíme s nimi jenom na výlety a za zábavou. Vlaky hrají důležitou roli v dopravě občanů za prací a je ostudou lidí v moci postavených (ti totiž jezdí auty), že nejsou schopni zodpovědně postupovat při optimalizaci veřejné dopravy. Osobně jsem se již s nedokonalostí současného grafikonu setkal při nedávném vandru v okolí Skutče. Tlampač

ZDROJ ČLÁNKU: http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=697346

Pirátské Noviny - http://www.piratskenoviny.cz
Datum: 2. 10. 2012, Autor: PP

Pardubický kraj + opuštěné lokálky = sabotáž jízdních řádů + zfušovaná data = netransparentnost + ignorace připomínek


Před krajskými volbami plní první stránky novin mediálně vděčné kauzy a na okraji zůstávají problémy, které hrozí způsobit nevratné škody. Před rokem naplno běžela příprava tzv. optimalizace veřejné dopravy v Pardubickém kraji, která ji po jejím spuštění v prosinci 2011 rozvrátila a mnoho cestujících vyhnala do aut.

Kraj se chvástal, jak spolupracuje s obcemi a využívá jejich připomínek, obce si stěžovaly, že je kraj ignoruje a dělá si, co chce, občan si stěžoval, že ho ignorují obce i kraj. Jak dopadly tolik proklamované a v jiné větě opět zpochybňované úspory se už asi nedozvíme a sama představa o nárůstu cestujících byla iluzí. Kraj nebyl schopen poskytnout data o počtech cestujících na tratích, které opustil, a podle některých svých tvrzení snad tyto počty ani nezná.
Ničení lokálek můžeme rozdělit na 4 fáze, jak jsem popsal zde, v Pardubickém kraji "splnili plán" u řady tratí z poloviny.

Fáze první: Sabotáž jízdních řádů + přestupy na hranicích krajů

Železnice je síťový systém. Vlaky mají být ideálně vedeny tak, aby trať ukončenou 2 uzly projely celou a v uzlech aby navazovaly na jiné vlaky, na které/ze kterých bude možno přestoupit.
Protože cestující má k přestupům nedůvěru, není opravdu dobré vkládat na místa uprostřed trati často mezi stejnými typy vozidel přestup jen proto, že je zde hranice kraje nebo dokonce uvnitř kraje jen tak zbůhdarma.
Cestující je však potvora a vlaky drze jezdí dál, proto je nutno použít metody tvrdší - pokazit už tak mizerný jízdní řád. Vytvořením nepřípojů se zmaří funkce menších uzlů - není na co přestoupit, vlak buď těsně ujede nebo jsou např. dvouhodinové takty z různých stran od sebe o hodinu posunuty. Kdyby i toto bylo málo a cestující stále nechápali, že tady je to "fuj", tak se některými spoji neprojede část trati - vlak z výchozí stanice na druhé straně skončí někde uprostřed a do "nechtěného uzlu" už nedojede. A pokud některý přece dojede a mohl by náhodou vzniknout přípoj, udělá se podobné krácení u vlaku z jiné trati do uzlu vedoucí - nejlépe pěkně na střídačku.

Všech těchto hříchů se (nejen) Pardubický kraj dopustil, jak už podrobněji popsal tento článek. Příkladem může být lokální uzel na styku tratí 262 a 271 v Chornicích, kde původní ne zrovna ideální jízdní řády byly v prosinci 2009 silně poničeny a po dalších postupných malých škodlivých úpravách byly na konci roku 2011 přilehlé úseky tratí opuštěny zcela - z původní souvislé trati 262 a z ní vycházející 271 vznikly 3 slepé trati, z nichž úsek trati 262 je dále chystán k záhubě plánovaným pokažením jízdních řádů z Velkých Opatovic do Boskovic tentokrát "péčí" kraje Jihomoravského - kde pojedou vlaky chaoticky, každý den jinak a v sobotu pro jistotu vůbec (stav teď: PDF, stav plánovaný: PDF), zato však ten zbytek nevyštvaných cestujících místo řady 810 poveze v rámci likvidace vozidel pro lokálky vhodných "nová" Regionova.

Tyto příčiny klesajícího počtu cestujících jsou kraji ignorovány a místo toho se uvádí důvody zástupné - obvykle silná a demagogická (mediálně vděčná) kampaň o komfortu a potřebě extrémně drahých velkých nových vozidel (stará jsou prý špinavá a rozbitá - asi nejdou umýt a opravit - zatímco nová budou čistá a kvalitní - asi mají samočistící a samoopravovací schopnost a nestárnou) a případně dojde i na reálnější důvod - pomalou traťovou rychlost a vzdálenost stanic od obcí - obojí způsobené hrubě neefektivní péčí a desítky let trvajícím zanedbáváním stavu tratí (viz sekce "18. omyl" v tomto odkazu) a nezájmem/nemožností zakládat nové zastávky na vhodných místech, které podle dnešních přemrštěných norem vycházejí extrémně draze. Dále je tvrzeno, že lokálky nejsou efektivní a nemají právo na život, ačkoliv už zmíněná přednáška odborníka z praxe tvrdí opak. Jak chcete spočítat efektivnost tratě v ekonomice provázané dotacemi do všech jejích sektorů, které nejde odstranit, jak by se posuzovala efektivnost například silnic? Není také zohledněno, že současný způsob preference silniční (a silnice nejvíc ničící) nákladní dopravy je neudržitelný a že bude muset dojít ke změně, protože 2,5 miliardy Číňanů a Indů bude chtít žít stejně marnotratně jako my a cenu ropy vyženou výše, než byla dosud. Na co nám pak budou nová vozidla nakoupená za desítky miliard, když nebudou prostředky na objednání spojů s nimi jezdící a budou rezivět zdemolovaná v křoví, zatímco dluh krachujícího státu, který zavčas neuplatnil zdravý selský rozum, bude růst do nekonečna? Ekonomice železnice také velmi ublížilo oddělení nákladní dopravy z unitárních ČD do dceřinné společnosti ČD Cargo, takže není možné využívat sdílení lokomotiv mezi nákladní dopravou a vedení smíšených vlaků.

Fáze druhá: Zastavení osobní dopravy

Prosinec 2011 znamenal ukončení pravidelné osobní dopravy na mnoha tratích v kraji obnášející 2 přeťatá spojení s Olomouckým, jedno s Jihomoravským a jedno s Královéhradeckým krajem. Konkrétně byly opuštěny úseky Moravský Karlov-Štíty, Moravská Třebová-Chornice-Velké Opatovice, Chornice-Dzbel, Dolní Lipka-Hanušovice, Holice-Borohrádek a Heřmanův Městec-Prachovice, k tomu je možno ještě přičíst od prosince 2010 opuštěnou trať Heřmanův Městec-Chrudim město. Dále byly postiženy úseky Litomyšl-Vysoké Mýto město, kde místo původní hrozby zastavení dopravy došlo k značnému proškrtání jízdních řádů (stav před: PDF, stav po: PDF), a úsek Pustá Kamenice-Polička, kde zůstalo jen pár vlaků pro turisty (stav před: PDF, stav po: PDF). Čísla tratí záměrně neuvádím, protože v tom byl nadělán zmatek "optimalizačním" přečíslováním, raději jen odkážu na oficiální mapu s barevným vyznačením tratí bez provozu zde a na mapu dle krajů zde (alternativní odkazy zde a zde). Dalším výsledkem "optimalizace" je projíždění mnoha méně významných zastávek na hlavních tratích - prý to urychlí dopravu na železnici a opuštěné zastávky obslouží autobusy.

Člověk by čekal, že taková zásadní změna bude diskutována s obcemi a občany a rozsáhle připomínkována. Toto kraj sice deklaroval, aby měl dobrou image, ale nekonal. Jednání s obcemi byla chaotická, spočívala obvykle v sezvání starostů na jedno místo, kde se honem rychle měli vyjádřit, jaké připomínky mají, posluchači byli obvykle "odborníci" firmy Oredo, s. r. o. event. v přítomnosti krajského "optimalizačního" náměstka Tichého (ČSSD). Když daný starosta nedorazil, bylo to chápáno tak, že daná obec připomínky nemá. Někteří starostové projevili přístup typu "já jsem vlakem 20 let nejel a jednou jsem viděl vlak, který byl skoro prázdný, tak to asi nemá smysl" nebo "ono je to na nádraží 700 metrů daleko a to bych se svými 150 kily neušel a na zastávku busu to mám 50 metrů, tak to snad ještě zvládnu ... a stejně jezdím autem a sockám to má stačit". Když už nějaký starosta připomínky řekl a když dokonce dosáhl přislíbení nápravy, k této nakonec nedošlo, protože na dodržování slibů se přece v dnešní době nehraje - o to víc se však slibuje. Nebyly výjimkou konfliktní a vyhrocené situace, kdy se některý ze starostů kvůli přístupu kraje a firmy Oredo naštval a netajil se s tím. Připomínky měli i zkušení tvůrci jízdních řádů z autobusových společností, taktéž bezvýsledně. Poté jsme se vždycky na www kraje mohli dočíst, jak v tom a tom regionu panuje o optimalizaci dopravy shoda a jak starostové se vším souhlasí a jak úžasné to bude - odkaz zde (alternativní odkaz zde).

Občan sám připomínky poskytnout v zásadě nemohl navzdory tvrzením kraje, že má připomínkovat prostřednictvím obcí. To vím z vlastní zkušenosti, protože jsem se o to prostřednictvím svého místně příslušného městského úřadu pokoušel a nedosáhl jsem ani toho, aby aspoň v místním (z našich daním placeném a zdarma všem občanům distribuovaném) zpravodaji bylo uvedeno, že vlaky na Chornice skončí. Víc viz tyto odkazy - moje stížnost hejtmanovi Pardubického kraje na plánovanou optimalizaci zde a hejtmanovi kraje i starostovi Moravské Třebové na způsob informování občanů zde, dále mé články v soukromém měsíčníku zde (reakce starosty zde) a zde (PDF), který jediný byl ochoten informace uveřejnit. Tento měsíčník pak bohužel svou činnost ukončil pro nepříznivou ekonomickou bilanci, takže občan zůstane odkázán jen na oficiální propagandu uveřejňující jen to, co se "má dozvědět". Protože mé marné snahy asi dotyčným začaly lézt na nervy, byl jsem pozván k osobnímu setkání s hejtmanem Pardubického kraje Martínkem a starostou Moravské Třebové Izákem (oba ČSSD). Většinu té hodiny, po kterou si na nás udělali čas, vyplnil monolog hejtmana o tom, co jsem předtím už mnohokrát četl na stránkách kraje. Na můj skromný dotaz o ekonomické nevhodnosti Regionovy a vhodnosti humanizovaného vozu 810 na naši trať jsem se pouze dozvěděl, že 810 je 40 let stará a že o tom snad nebudeme diskutovat. Víc jsem toho říct nestihl a o moc víc jsem se nedozvěděl. Dle mého očekávání tento rozhovor nevedl k ničemu a považuji ho spíš jen za chlácholící a zdržovací taktiku. Jedno se hejtmanovi upřít nedá - mluvit a umluvit člověka umí, má v tom dlouholetou praxi coby bývalý středoškolský profesor a dlouholetý politik. Za zmínku ještě stojí informace hejtmana o tom, že tratě 262 a 271 jsou jeho srdeční záležitost (pochází odtud) a že by mohly být dobrou zálohou za oba sousedící koridory, proč zde ale neponechal alespoň víkendové nebo turistické vlaky, to jsem se nedozvěděl. Doma na mě čekala písemná odpověď hejtmana (nebo osoby jím pověřené), která měla výše řečené vypořádat. Přečíst si ji můžete zde (PDF), původní úmysl ji bod po bodu připomínkovat a poslat zpět jsem z důvodu očekávané ignorace elementární logiky, zákonů fyziky a nedostatku smyslu pro detail (jak u lidí ve vyšších funkcích bývá pravidlem) opustil, navíc bych se musel v řadě věcí opakovat.

Co dále vidím jako neomluvitelné a co zavání úmyslem zatloukat a pak postavit občana před hotovou a neodvolatelně schválenou věc s prošvihnutými termíny k připomínkám je, jak se informace o optimalizaci tutlaly i před občanem, který se o těchto plánech neoficiálně doslechl dříve a vznesl na Pardubický kraj oficiální dotaz - opět vlastní zkušenost: Už v únoru 2011 jsem se tímto dotazem (DOC) ptal Pardubického kraje, jestli a kde plánují zastavit železniční dopravu. Za 15 dnů dorazila odpověď - rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, protože v současnosti prý probíhají jednání a výsledky budou známy až pak (DOC). Těžko říct, jak se ke spolehlivým informacím dostat, protože co píšou noviny, to je neoficiální a často zkomolené novináři, kteří si nejsou schopni nechat své články připomínkovat a odladit tak nesmysly, a oficiálně není známo nic. Asi tak: "Občane počkej si, až budeme mít projednáno, pak ti možná dáme týden na připomínky a jestli si nevšimneš nebo nestihneš, tvoje chyba, a pokud připomínky poslat stihneš, stejně je zamítneme a uděláme to, co budeme chtít, zatímco když něco chceš ty, tak máme právo na ukrutně dlouhou lhůtu, po které ti pošleme, že ti nic neřekneme a že nic nejde."

Pardubický kraj si od optimalizace sliboval úsporu peněz při nárůstu počtu spojů a cestujících danou tím, že místo zrušených vlaků objedná více autobusů, zatímco jindy se zase nechával slyšet, že mu o úsporu peněz vlastně nejde. Obojí tvrdil opakovaně a dočteme se toho přehršle na jeho webu zde (alternativní odkaz zde). Zároveň však kraj opakovaně tvrdil, že vlaků bude stejně, protože jich pojede více po tratích, kde to prý má smysl, a ty autobusy místo opuštěných zastávek a tratí budou navíc k tomu. Tj. že za stejný počet vlaků a busy k tomu navíc se zaplatí stejně nebo dokonce méně a to zároveň v kombinaci s tím, že úspornější a spolehlivější vozy 810budou nahrazovány provozně dražšími Regionovami. Mezitím desítky kusů variabilně připojitelných přívěsných vozů 010 vyhnané z lokálek čekají na sešrotování v České Třebové. Dále bylo neustále tvrzeno, že vlaky stojí 92 Kč/km a nebylo rozlišováno mezi malými (22 tun) a velkými (200 tun) vlaky, které se z logiky věci musí v nákladech diametrálně lišit. Že by perpetuum mobile? Blíže jsem uvedl své námitky a popsal nelogičnosti zde, jedinou věcnější a stále ne plně uspokojivou odpověď na funkčnost části zmíněného protimluvu mi řekli zde (část 3/3). Poté - v roce 2012 - se navíc veřejná doprava pro kraj velmi zdražila nárůstem úhrad za autobusovou dopravu zdůvodňovaným růstem cen nafty, ačkoliv toto je pravda jen částečná - k tak velkému a trvalému nárůstu cen nafty nedošlo.

Optimalizaci prováděla pro kraj jím spoluvlastněná firma Oredo, s. r. o., která na tuto práci využila služeb "odborníků", jejichž ideálním cílem by bylo opuštění všech lokálních tratí v kraji, nicméně jejich rozmach byl krajem ještě mírněn. Nebýt toho, byla by z dnešní koncové (kdysi uzlové) stanice Heřmanův Městec stanice osobní dopravou opuštěná shodně se zmíněnými nedávno ještě uzlovými Chornicemi, o vlaky by přišla i Litomyšl a Moravský Karlov a návdavkem k tomu by nám nejraději ještě zrušili zastavování vlaků vyšší kvality v uzlu na hlavní trati České Třebové, aby to cestující z Prahy do Brna a Ostravy měli o 3 minuty rychlejší (a my venkovani se slámou v botách abychom jim tam moc nejezdili zřejmě).

Co bylo pak?

Optimalizace proběhla a nastala toužebně očekávaná úžasná budoucnost. Optimalizovaný jízdní řád autobusů se projevil tak, že na trasách počítaných jakoby časově jen se znalostí map ze serveru mapy.cz (občas klame - nejde rozpoznat kopcovitost terénu a stav a šířka okresních silniček ničených těžkými vozidly na hranici životnosti) autobusy nabíraly velká zpoždění a vozily děti do škol pozdě. Protože linky navazovaly na sebe jedna po druhé, aby byl oběh vozidel co nejefektivnější, zpoždění se přenášela a kumulovala a dosahovala mnoha desítek minut. Zmatení řidiči často nemohli najít zastávky, které na jim neznámých a značně pokroucených trasách mají obsluhovat, což se občas stává i dnes. Takto optimalizované a časově našponované využití autobusů vedlo také k tomu, že z některých obcí jel školní autobus o např. 45 minut dříve, než by bylo vhodné, což odborníci z firmy Oredo ošetřili stanoviskem: "Změňte si začátek vyučování". Některé spoje byly tak plné, že se všichni cestující do busů nevešli, ale zato si připlatili na dražším jízdném v údajně nejlepším integrovaném systému všech dob zvaném IREDO. Následovalo několik mimořádných změn jízdních řádů v termíny, kdy dříve toto nikdo neznal. Muselo se dále optimalizovat optimalizované a cestující často marně čekali na svůj bus, protože o nové změně jízdního řádu nevěděli. Vyšlo množství článků, z nichž řadu najdete např. v tomto ZIP archivu.

Pardubický kraj vyrukoval s propagací toho, jak hejtman Martínek osobně testuje nový dopravní systém: Z Ústí nad Orlicí vyrazil vlakem přes Českou Třebovou, kde nevyužil možnosti přestoupit na "svou" lokálku do Moravské Třebové, a místo toho radši zvolil o 9 km delší alternativu jet dál vlakem do Svitav a zde přestoupit na autobus do Moravské Třebové. Samozřejmě obvykle jezdí jinak - z Pardubic do Moravské Třebové ráno přijede služební auto s řidičem, pan hejtman nastoupí a auto ho odveze do práce do Pardubic. Odpoledne se opět koná tato dvojí cesta, úžasný dopravní systém s pomalovanou Regionovou pan hejtman nevyužívá, ačkoliv by se tam jistě vešel pro ten malý počet cestujících, který po "optimalizaci" zbyl, a pro nesmyslně velké vozidlo, které sem bylo nasazeno. Možná má jen strach, že by si ulepil oblek šampaňským, kterým vlak při křestu polil.

Nespokojenost se školními autobusy byla tak velká, že se to dokonce řešilo na jednou za 2-3 měsíce se scházejícím krajském zastupitelstvu (12.4.2012), které obvykle slouží jen k rychlému odhlasování většinou hlasů napříč politickým spektrem toho, co jim bylo během mezidobí k odhlasování připraveno vedením kraje, pochválení sebe sama za to, jak se všechno rozvíjí, jak je to rozpočtově odpovědné a jak se úspěšně čerpají dotace, a k rychlému odchodu zastupitelů domů. Hádka byla typicky politická - opoziční ODS kritizovala jízdní řády školních autobusů a chtěla odvolat radního Tichého (ČSSD), který "optimalizaci" zastřešoval. Radní Tichý se vymlouval na firmu Oredo, s. r. o., která prý za vše může. Následovalo hlasování o jeho odvolání, které nedopadlo a dotyčný radní zůstal ve funkci. Místo toho proběhly personální čistky ve firmě Oredo, kterou muselo opustit několik hlavních činitelů včetně hlavního železničního likvidátora a protagonisty už několikrát odkazované přednášky na ČVUT Ing. Záruby, který poté nějakou dobu prosazoval své úžasné vize na Ministerstvu dopravy a nyní by se měl nacházet ve službách organizace "pečující" o stav tratí SŽDC, s. o. Na železnici si samozřejmě nikdo na tomto ani jiném zastupitelstvu nevzpomněl, veřejná doprava je zde evidentně chápána jen jako služba pro děti, důchodce a sociální případy a takto je také koncipována, i když deklarují opak. Čemu se ostatně můžeme divit, když je nám toto vštěpováno sdělovacími prostředky den co den.

Důležitým aspektem krajských zastupitelstev je cenzura informací k publikaci pro veřejnost. Dění je sice nahráváno a nahrávky jsou jistě archivovány, ale ve světle výše i níže zmíněného jsem nemrhal svým časem pokusy je získat a vystačil tak se svými záznamy. Když už konané zastupitelstvo neproběhne jako na drátkách pouze formou rychlého schválení připravených bodů a nastane diskuse nebo dokonce spory, jsou tyto spory a celé kapitoly jich se týkající v článku jdoucím na web kraje opomenuty, publikováno je jen to, co kraj zobrazuje v dobrém světle - dozvíme se, co schválili, jaké dotace získali, jaké projekty se dělají a jak se to všechno krásně rozvíjí a zvyšuje kvalitu života občanů kraje a jaká je na všem shoda. Např. výše zmíněnou snahu opozice odvolat radního Tichého v publikované zprávě ze zastupitelstva z 12.4. rozhodně nenajdete stejně tak, jako krátkou řeč nového pracovníka firmy Oredo (místo těch propuštěných) navzdory tomu, že diskuse o dopravní obslužnosti a hlasování o odvolání zabraly cca polovinu času.

Šlendrián, nezájem nebo netransparentnost aneb: Znal kraj počty cestujících, než zrušil vlaky?

Protože se Pardubický kraj (také ústy předsedy ČSSD Sobotky) opakovaně chvástal, že optimalizuje zodpovědně a že si vše řádně porovnává, počítá a zjišťuje a opakovaně se oháněl počty cestujících, kterým dopravu zlepší a jak málo (zbylým po letech snah stále nevyštvaným) cestujícím dopravu zhorší, rozhodl jsem se na tyto počty prostě zeptat, abych je získal ve formě neobecné, systematické a dostatečnou dobu do minulosti, aby byly údaje nezkresleny oscilacemi a "předsmrtným" mrzačením jízdních řádů. Nakonec jako občan a plátce daní přece mohu vědět, kolik lidí jezdilo za krajské (tj. veřejné) peníze ve vlacích státem vlastněné a. s. České dráhy po státem vlastněných kolejích - aspoň po mých "rodných" tratích 262 a 271 - nechci přece tolik, nebo ano?

4.3.2012 jsem tedy vznesl dotaz na Pardubický kraj (DOC), aby mi řekli, kolik cestujících jezdilo na opuštěných úsecích tratí 262 a 271 a to nejlépe podle jednotlivých zastávek a co nejdále do minulosti to bude možné.

14.3.2012 mi došla odpověď, že potřebují delší lhůtu pro poskytnutí informace, protože to musí konzultovat s jiným subjektem.

29.3.2012 dorazila z kraje dvoudílná odpověď, v jejíž jedné části (PDF) odmítli část informací poskytnout, zatímco v části druhé (PDF) jinou část informací poskytli. Ze sděleného plyne, že to, co poskytnuto bylo, bylo poskytnuto proto, že to Pardubickému kraji sdělil jiný subjekt - dopravce České dráhy, a. s. Z toho plyne logický závěr, že Pardubický kraj předtím neznal (!) počty cestujících a tedy lhal a bez této znalosti tratě zavíral (!). Nebo snad tyto informace znala jen firma Oredo, s. r. o., na kterou kraj "outsourcoval" svou práci a slepě jí věřil a data si ani nenechal poslat a nezálohoval? Dá se tomu říkat zodpovědná a pečlivá práce? Ale zase - kdyby informacemi disponovala firma Oredo, nezískal by si kraj informace jednodušeji od ní? Dále kraj tvrdil, že požadované informace jsou obchodním tajemstvím ČD. Poskytnuta byla tedy data s rozlišenými zastávkami pro "pardubickou" část trati 262 Česká Třebová-Moravská Třebová-Chornice-Velké Opatovice a to z měsíců 03, 06, 08 a 10 roku 2010 a stejných měsíců roku 2011. Tedy data pouze za 2 úseky z požadovaných 3, pro úsek trati 271 Chornice-Dzbel taktéž v Pardubickému kraji informaci poskytnout odmítli - proč ten rozdíl? Druhá zarážející věc je, že údaje nešly před prosinec 2009, kdy byly jízdní řády a návaznosti na k Chornicím přilehlých úsecích finálně rozvráceny a počet vlaků proškrtán a tedy dost nízký. Je pak překvapující, že počty osob v tabulkách jsou o tolik nižší pro "nechtěné" úseky od Moravské Třebové dál? Kdo by jezdil vlaky s mizerným jízdní řádem a malým počtem spojů? Proč nebyla poskytnuta data z dob jakžtakž dobrého jízdního řádu alespoň před prosinec 2009 a nejlépe dále do hloubky, která by přitom měla být pro posouzení potřebnosti těchto tratí naprosto nezbytná? Nepotřebovali je znát, než začali rušit vlaky? Bod 9, tj. dotaz na plán případné obnovy vlaků, nezodpověděli ani výslovně neodmítli zodpovědět.

12.4.2012 jsem za pomoci právníka podal proti vypořádání mého dotazu odvolání (DOC) prostřednictvím Pardubického kraje Ministerstvu vnitra.

18.4.2012 dorazila od Pardubického kraje informace, že odvolání poslali Ministerstvu vnitra a dále odpověď na opomenutý bod 9: Vlaky obnovit neplánují, což následně chlácholili nicneříkajícími obecnými informacemi o tom, že si je mohou objednat soukromí dopravci nebo kraj jako rekreační dopravu (jiná kapitola). Co už ale neřekli je, že by museli platit několikanásobný diskriminační poplatek za použití dopravní cesty oproti úsekům s pravidelnou dopravou, který státní správce dopravní cesty SŽDC, s. o. před několika měsíci zavedl - pro velký motorový vůz se jedná o 55 Kč za každý ujetý kilometr lokálky často ve špatném stavu a ještě případné potíže při organizaci akce.

14.5.2012 dorazilo rozhodnutí (PDF) Ministerstva vnitra o mém odvolání z 12.4. ve formě 9 stran nesrozumitelného právnického textu, jehož stvoření muselo daňové poplatníky stát tisíce korun. Plyne z něj, že Pardubický kraj se musí mým dotazem znovu zabývat, dále jistý chaos v datování doručení plynoucí zřejmě z toho, že kraj to zrovna nepřehání s používáním datové schránky a doručuje většinu věcí v papírové podobě. Dále z něj plyne, že kraj neměl právo paušálně odmítnout poskytnutí informací proto, že se s ČD shodli, že jsou obchodním tajemstvím, ale že skutečnost, že jím jsou a proč, měl řádně odůvodnit. Dále je konstatován možný nepořádek ve spisech, odkazy na neexistující nebo nedodané přílohy a nejasnost identity a kompetencí zmiňovaných osob.

28.5.2012 mi došla odpověď z Pardubického kraje, že opět potřebují delší lhůtu pro poskytnutí informace, protože to musí konzultovat s jiným subjektem.

11.6.2012 došla odpověď poslední (PDF), kde mnou požadované a stále postrádané informace opět odmítli poskytnout, kde jen znovu, důrazněji a jasněji napsali, že požadované informace - tedy počty cestujících na tratích kolem Chornic - neznali a neznají a že mi tedy sdělili jen to, co jim až po mé žádosti poskytly České dráhy.

Takže tedy:

Podle čeho kraj rušil dopravu na tratích, když počty cestujících neznal?

Jaká data kraj posuzoval a odkud přišel na počet jen několika set cestujících, které zrušení vlaků postihne?

V ČESKU ANO NENÍ ANO A NE NENÍ NE, souboj o zachování historických hodnot pokračuje

20. ledna 2012 v 13:30 | o.s. Nádraží nedáme!
Vážení příznivci Staré dámy,

přes veškeré proklamace a ujištění politiků, že nová výpravní budova (VB) nebude vedle té současné stavěna, bylo 10.1.2012 vydáno stavební povolení, jehož součástí je i stavba nové VB, vzdálené od té současné cca 100m.
http://ducr.cz/drurad/2012/120112vyhlaska.pdf

Považujeme to za truc akci úředníků, kteří tím říkají "My jsme tady páni. My jsme vám říkali, že ten starý dům k ničemu nepotřebujeme." Je potřeba se vůči tomu zásadně ohradit, protože není možné, aby v době krize a všeobecného utahování opasků byl dán prostor takto nesmyslným a nákladným projektům.

Budeme Vás průběžně informovat. Snad se nám ten nesmysl podaří zastavit.

Zde můžete podepsat petici za záchranu nádraží v Havířově, kterému hrozí demolice:
https://sites.google.com/site/havirovpetice/

Zde můžete podepsat petici proti rušení tratě Mutěnice-Kyjov:
http://www.petice24.com/mutnice-kyjov

Děkujeme Vám za přízeň i podporu akcí výše uvedených a držme si palce!
My, občané, jsme tu páni a ne nějací bezejmenní úředníci!


Martin J. Kadrman, Olga Sommerová, prof. Jiří Suchomel a kol.

o.s. Nádraží nedáme!
www.stop-demolici.cz
tel.: 737 939 104

Pro připomenutí:

Únor 2009

ZDEMOLOVAT!

20. února 2009 v 13:04 | Text: Tlampač Foto: Petiční výbor | VLAKOVÁNÍ
PŘEDSTAVTE SI NĚCO HODNOTNÉHO.
NĚCO, CO VYTVOŘIL ŠIKOVNÝ TVŮRCE A CO POSTAVILY RUCE DOBRÝCH ZEDNÍKŮ.
TAKOVÁ JE 135 LET STARÁ BUDOVA NÁDRAŽÍ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ.
SLÁVKU JANOUŠKU ONI NÁM TO CHTĚJÍ ZBOURAT.
KOLEM PŘECE JEZDÍ PENDOLÍNO A TAKOVÁ STARÁ BUDOVA MU DĚLÁ OŠKLIVÉ KULISY ...
NEBO JE TO TÍM, ŽE NĚKDO ZNÁ NĚKOHO A TEN NĚKDO TOMU NĚKOMU UMOŽNÍ USKUTEČNIT PROJEKT ZA 2,5 MLD. Kč ?
BOURALI BY SVĚDKA HISTORIE NĚMCI, ŠVÝCAŘI ČI SNAD DÁNOVÉ?
NIKOLI. ÚCTA K TRADICI A KE SCHOPNOSTEM PŘEDKŮ BY VELELA: OPRAVIT A ZACHOVAT POTOMKŮM NA SVĚDECTVÍ.
PŘIPOJ SE K PETICI ZA NÁDRAŽÍ, SMÝŠLÍŠ LI PODOBNĚ JAKO JÁ.
A PAK SE PROJEĎ VLAKEM NA JEDNÉ Z NEJSTARŠÍCH TRATÍ V NAŠÍ ZEMI.

VÝLET Z ARCHIVU

7. dubna 2011 v 7:36

Až budem zase jezdit, budeme je míjet ...

25. března 2011 v 8:20
Koho?

Soumrak nad SoNe+ ???

18. listopadu 2010 v 12:50 | Text: Tlampač
Oblíbená a hojně využívaná síťová jízdenka Českých drah SoNe od platnosti nového jízdního řádu ČD zdraží. Antologie ceny od doby jejího vzniku je od půvoních 130.- přes 160.- k dnešním 150.- Kč za variantu na osobní a spěšné vlaky. Pohyby ceny ukazují, že v minulosti po zdražení tohoto tarifu nastal odliv zákazníků a proto byla cena ustálena na dnešních 150.- Kč. Otázka zní, jestli se nová SoNe+, má se prodávat v cenách od 200 do 270 kč v závislosti na místě nákupu, bude vůbec ještě atraktivní.

Vzhledem k prostředí, které ČD k cestování nabízejí, začíná být cestování vlakem za stávajícího monopolu ČD opravdu nevýhodné. Špinavé, poničené a zastaralé regionální vlaky s nefungující a nevábně vyhlížející toaletou, bez tekoucí vody, mýdla a ručníků jsou bohužel stále realitou. Pranic tomu nepomůže těch několik ucamraných a poruchových Regionov, strojů to toliko pouze přestavěných ze starých motoráků typu 810 (z vlastní zkušenosti jezdím raději původní 810 než předělávkou Regionovou). Pokud by nárůst cen za osobní přepravu vlaky ČD byl vyvážen kvalitou cestování odpovídající soudobým trendům, bylo by vše v pořádku. Jakkoli je mi jasné, že ekonomické hledisko je důležité, z hlediska marketingu České dráhy opět prohrávají. Vlaky stojí, auta pojedou :(. Alternativa existuje v nákupu ojetého automobilu na LPG, cena za kilometr i praktičnost automobilu bohužel jasně vítězí nad železniční přepravou.

Mé racionálně ekologické a romantické srdéčko to bolí. Bohužel platit za nekomfort a špínu si nemohu dovolit. Vy ano?

Pro kluky angličáky, pro slečny Barbíny

17. července 2010 v 3:14 | Tlampač
V pardubickém kraji právě probíhají unikátní výstavy hraček. Pokud už vaše děti nebude bavit koupání, nebo se chcete vy sami vrátit nostalgicky do doby svého dětství, určitě navštivte tyto aktuální expozice:

KLUKOVSKÝ SEN na Pardubickém zámku
BARBIE A JEJÍ SVĚT v Litomyšlském muzeu
PÁNI KLUCI v regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě

Všechna tato města jsou dosažitelná vlakem a s unikátní jízdenkou Českých drah SoNe PLUS můžete absolovovat všechny výstavy
i během jediného dne!

Stará dáma bude žít díky občansky aktivním lidem ze stop-demolici.cz

8. března 2010 v 9:00 | http://stop-demolici.cz/
Vážení příznivci Staré dámy!

S radostí Vám oznamujeme, že budova zůstává definitivně stát. Ministerstvo dorpavy dalo pokyn Správě železniční dopravní cesty (SŽDC, investor), aby připravilo projekt počítající se zachováním budovy. K té budou cetující přivedeni podchodem. Nová budova, která svým vzhledem byla veřejností kritizována, se stavět nebude! Na schůzi 20.2. to za bouřlivého potlesku členů o.s. Nádraží nedáme! oznámil technický náměstek generálního ředitele SŽDC Pavel Mathé.

Velmi Vám všem děkujeme za přízeň a prosíme, zůstaňte s námi. Poslední bitva je před námi, a pokud ji zvládneme, vyhrajeme válku, kterou jsme vyhlásili aroganci moci, betonové lobby a úředníkům, kteří před čtyřmi lety svým nezájmem odsoudili budovu z roku 1874 k demolici.

Poslední bitvou o Starou dámu je snaha přimět příslušné organizace (České dráhy a SŽDC) ke kompletní opravě tohoto krásného baráčku. Jednání v nejbližších dnech zahájíme.

Níže zasíláme odkazy na některé novinové články, ve kterých je i fotogalerie ze schůze.

Děkujeme ještě jednou Vám všem.

Martin Kadrman, Olga Sommerová a profesoři Pavel Kovář s Jiřím Suchomelem.
http://stop-demolici.cz/

Zde hlasujte v anketě, zda jste rádi, že budova zůstane stát: (Článek je psán nekorektně. Vlaky nezpomalují proto, že by budova spadla, ale z důvodu současného zakřivení trati).
http://www.oik.cz/view.php?nazevclanku=nadrazni-budova-zustane-nikdo-ji-nezboura&cisloclanku=2010020070

Zde odkaz s fotogalerií:
http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/historicka-nadrazni-budova-prezije20100222.html

Rozhovor s Martinem Kadrmanem o posledním vývoji v kauze:
http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/vice-jsme-asi-udelat-nemohli20100222.html

Rozhovor se starostou města, který se bojí, abychom naši snahu nezastavili. A také neopoměl říct, že způsob využití budovy jej nenapadá. Co však zapomněl říct je, že se touto otázkou město dosud seriózně nezabývalo:
http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/mesto-pro-budovu-vyuziti-nema20100222.ht



20. února 2009 v 13:04

PŘEDSTAVTE SI NĚCO HODNOTNÉHO.
NĚCO, CO VYTVOŘIL ŠIKOVNÝ TVŮRCE A CO POSTAVILY RUCE DOBRÝCH ZEDNÍKŮ.
TAKOVÁ JE 135 LET STARÁ BUDOVA NÁDRAŽÍ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ.
SLÁVKU JANOUŠKU ONI NÁM TO CHTĚJÍ ZBOURAT.
KOLEM PŘECE JEZDÍ PENDOLÍNO A TAKOVÁ STARÁ BUDOVA MU DĚLÁ OŠKLIVÉ KULISY ...

NEBO JE TO TÍM, ŽE NĚKDO ZNÁ NĚKOHO A TEN NĚKDO TOMU NĚKOMU UMOŽNÍ USKUTEČNIT PROJEKT ZA 2,5 MLD. Kč ?

BOURALI BY SVĚDKA HISTORIE NĚMCI, ŠVÝCAŘI ČI SNAD DÁNOVÉ?
NIKOLI. ÚCTA K TRADICI A KE SCHOPNOSTEM PŘEDKŮ BY VELELA: OPRAVIT A ZACHOVAT POTOMKŮM NA SVĚDECTVÍ.

PŘIPOJ SE K PETICI ZA NÁDRAŽÍ, SMÝŠLÍŠ LI PODOBNĚ JAKO JÁ.

A PAK SE PROJEĎ VLAKEM NA JEDNÉ Z NEJSTARŠÍCH TRATÍ V NAŠÍ ZEMI.

Vzhůru na Tábor

14. srpna 2009 v 2:38 | Text : Tlampač / Foto: Tlampač, Olin U2
Léto si teď v srpnu velmi vylepšilo svou pověst a tak tedy užívejme všichni prázdnin a volných chvil. Inspirujte se mým novým tipem na výletní putování, jež míří do oblasti Českého Ráje, nad půvabnou Lomnici nad Popelkou. Kousek za tímto podhorským městečkem se vypíná vrch zvaný Tábor s rozhlednou a penzionem."Hora" Tábor, to však není jen chata s rozhlednou. Stojí tu také velmi stará kaple, zaujme i hezké hřiště pro malé děti před restaurací. Pokud se vydáte dolů po červené tur. značce směrem k Lomnici, projdete křížovou cestou o čtrnácti zastaveních.
Z ochozu rozhledny spatříte celou řadu blízkých i vzdálenějších cílů. Namátkou jmenujme třeba panorama Krkonoš, Český ráj, Orlické hory, Polabí, Jizerské a Lužické hory aj.
Dostupnost Tábora vlakem je takřka ideální, těmito místy prochází trať č. 064 z Libuně do Staré Paky a sama jízda touto trasou je velmi atraktivní zážitek. V nejvyšším bodě vlak vystoupá až do výšky 530 metrů nad mořem a na tento fakt Vás upozorní veliká cedule v zastávce Ploužnice.
Pro výstup z vlaku zvolte Kyje u Jičína (vesnice, ke které zastávka patří rozhodně stojí za vidění) a po červené značce se vydejte na vrchol.
Ke zpáteční cestě nemohu doporučit jinou, než modrou značku vedoucí do Cidliny (vlaková zastávka). Okolí této malé obce je velmi malebné a zvlátě louky podél turistické trasy svádějí k ulehnutí a oddání se sladkému lenošení v trávě s pohledem do mraků na obloze ...





ZDEMOLOVAT!

20. února 2009 v 13:04 | Text: Tlampač Foto: Petiční výbor
PŘEDSTAVTE SI NĚCO HODNOTNÉHO.
NĚCO, CO VYTVOŘIL ŠIKOVNÝ TVŮRCE A CO POSTAVILY RUCE DOBRÝCH ZEDNÍKŮ.
TAKOVÁ JE 135 LET STARÁ BUDOVA NÁDRAŽÍ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ.
SLÁVKU JANOUŠKU ONI NÁM TO CHTĚJÍ ZBOURAT.
KOLEM PŘECE JEZDÍ PENDOLÍNO A TAKOVÁ STARÁ BUDOVA MU DĚLÁ OŠKLIVÉ KULISY ...

NEBO JE TO TÍM, ŽE NĚKDO ZNÁ NĚKOHO A TEN NĚKDO TOMU NĚKOMU UMOŽNÍ USKUTEČNIT PROJEKT ZA 2,5 MLD. Kč ?

BOURALI BY SVĚDKA HISTORIE NĚMCI, ŠVÝCAŘI ČI SNAD DÁNOVÉ?
NIKOLI. ÚCTA K TRADICI A KE SCHOPNOSTEM PŘEDKŮ BY VELELA: OPRAVIT A ZACHOVAT POTOMKŮM NA SVĚDECTVÍ.

PŘIPOJ SE K PETICI ZA NÁDRAŽÍ, SMÝŠLÍŠ LI PODOBNĚ JAKO JÁ.

A PAK SE PROJEĎ VLAKEM NA JEDNÉ Z NEJSTARŠÍCH TRATÍ V NAŠÍ ZEMI.

Konečně napadalo, co si zajet na běžky?

8. ledna 2009 v 18:44 | Text a foto: Tlampač
Pokud rádi putujete na běžkách zimní krajinou, mám pro Vás následující inspiraci:

Vyražte si zalyžovat do krásné a poměrně liduprosté krajiny. Opusťte o víkendu rovinaté a zakouřené Polabí, odkud pravidelně jezdí spěšný vlak Sp1989 na nádhernou, kopečkovatou Vysočinu. Z pardubického hlavního nádraží v 7:35 vyjíždí tento vlak směr Žďárec u Skutče a dále pokračuje až do historické Poličky. Doporučuji Vám vystoupit ve stanici Čachnov (tato stanice je rojením běžkařů pověstná) nebo v Pusté Kamenici. Okolí těchto obcí nabízí celo řadu hezkých míst. Zpět jede tento spoj z Poličky v 15:53, v Kamenici pak můžete přistoupit v 16:16 a v Čachnově 16:20.
Nikdo byste neměl minout restauraci na Luckém vrchu, hospodu Hlučál v Pusté Rybné.
Určitě však musíte navštívit hospodu zvanou U rybáře, o které se zmiňuji v reportáži VysoCHINA - MAGICAL MYSTERY TOUR 2008.
Tak SKOL!

Tlampačův tip:
O víkendech lze vyrazit vlakem za pouhých 150 Kč. Za tuto cenu pořídíte jízdenku nazvanou SoNe+, na kterou vás svezou ČD bez ohledu na počet ujetých Km a to jednoho nebo dva dospělé a až tři juniory do 15 let!

Navštívili jste už tento hrad?

15. srpna 2008 v 19:32 | Text: Tlampač / foto: Olin U2
Pod hradem teče řeka Sázava, krajem trempířů a romantiků ...
Přeju hezký zbytek prázdnin.
Tlampač

Vyjeďte si na trať 047.

30. května 2008 v 21:48 | Text: Tlampač, foto: Olin U2
Přelom května a června je, tedy pokud se počasí vydaří, skvělé období na pořádání výletů. Příroda se nachází v nejlepší kondici, dovolené ještě nezačaly, potkáte maximálně školní výlet nebo cyklisty. Zvu vás na jeden předprázdninový výletní "kýč". Vyjeďte si vlakem po lokálce č. 047 a jejím okolí.
Železniční trať vedoucí z Trutnova do Teplic nad Metují (délka trati 35 km) se klikatí podkrkonošskou krajinou, územím bývalých Sudet a mnohdy opravdu připomíná kýčovitou krajinku dětských Piko vláčků. Nemyslím to pejorativně, spíše v lehké nadsázce. Je tu vážně moc hezky. Křížení dvou traťových mostů kousek za Trutnovem nebo průjezd po mostě Teplicemi, prostě evokují modelovou železnici.
Krajina je všude pěkně boulovatá, z údolí vyčuhují kostelní věže, voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. Zatím jsou tyto končiny trochu zapomenuté, životní tempo pomalé. Moc se tu ovšem líbí našim nizozemským romantikům. Němci po válce museli odejít, Češi jen pomalu zapouštějí kořeny a tak přicházejí "kolonizátoři" ze země tulipánů a kakaa. Možná se tak ryzí genius loci těchto míst brzy vytratí. Možná zdejší kraj Nizozemci spíše obohatí o svou pověstnou tolerantnost. Letos vše stíháte vidět tak, jak jsem to viděl já. Napřesrok snad taky a dál se neví nic.
Co se ví bezpečně: Chvaleč je poměrně velká pohraniční obec, mají zde hezkou hasičárnu a asi se tu dobře a klidně žije. Třeba sem na web chodí někdo z Chvalče. Napiš nám člověče, jak se tam u vás máte! Bezpečně se také ví, že kluci z Radvanic berou stopaře (díky kámo) a že radvanická hospoda prodává místní pivo (ležák z pivovaru Trutnov) nejen místním za úžasnou cenu čtrnáct korunek českých. Pro čtenáře z Nizozemí: to je pouze půl Euro. Kdo by mi chtěl tvrdit, že Krákora není dobré pivo, dostane na dršku :) .
U Chvalče tedy olízne železniční trať státní hranici s Polskem a stočí se do vnitrozemí směrem na Radvanice. Pokud byste v Radvancích vystoupili z motoráku, dojdete takříkajíc přes kopec na zastávku Malé Svatoňovice (Svatoňovice už leží na jiné trati, na frekventované 032). A jede se do Ádru! Skalní města Adršpachu a Teplic jsou Mekkou našich horolezců. Průjezd vlaku těsně kolem pískovcových věží Adršpachu je působivá podívaná. Pokud vystoupíte právě tady, na zastávce Adršpach - skalní město, upozorňuji předem na davy a davy turistů. Jenže oni sem přijeli klimatizovanými VW, vy couravou lokálkou. Váš zážitek bude myslím o mnoho trvalejší.
Šťastnou cestu.

Lokální trať č. 262 - výlet do bývalého Boskovického ghetta

30. listopadu 2007 v 22:58 | Text a foto: Tlampač
Několik dnů před loňskými vánocemi jsem se vydal na výlet po lokálce č. 262. Když jsem se v jejím okolí loni v létě toulal na kole, dostal jsem velkou chuť vidět tu kouzelnou krajinu nad Brnem i z oken vlaku. Na každém takovém výletě zároveň rád zavítám i do měst a vesniček na trati.
Nasedl jsem na rychlík a po naší nejstarší trati dojel až do Skalice nad Svitavou. Cestou jsem z okna zahlédl fabriku Oskara Schindlera v Brněnci, ten kdo viděl film Schindlerův seznam si asi vybaví. Protože jsem mířil do Boskovic, jež se mohou blýsknout zachovalým židovským městem, bylo to až symbolické. Trať č.262 vede tzv. Boskovickou brázdou, je to takové široké údolí lemované kopci na obzoru.
Boskovické židovské město se dochovalo v dobrém technickém stavu a dosud tu stojí sedmdesát devět domů z původních sto deseti. Některé z nich jsou velmi unikátní, např.: Dům s domovním znamením (foto), nebo tzv. Masné krámy. Zdejší nevelká, ale o to krásnější synagoga je stále místem modliteb. Je možná i její návštěva, po dohodě se správcem synagogy.
Boskovice prosluly pobytem mnohých významných Židů. Rabíni, učenci, umělci, učitelé a dokonce i osobní věštec Adolfa Hitlera, tu žili v malém městě ve městě. V Boskovicích bývalo gheto, důsledně oddělené od okolního křesťanského světa branami a řetězy. Jednou z takových bran jsem do židovského města vstoupil.
Boskovický židovský hřbitov se řadí k dalším zdejším unikátům. Pochází ze 17. století a je třetí největší v České republice. Rozloha hřbitova je čtrnáct a půl tisíce metrů čtverečních! Je tu prý přes dva a půl tisíce náhrobků a odpočívají tu ostatky prostých i významných Židů.
Boskovice jsou zatím stranou zájmu turistických kanceláří, což je myslím celkem škoda. Mají totiž své veliké kouzlo.
Poobědval jsem v jedné z boskovických restaurací, popil skvělé pivo z pivovaru Černá hora a byl nejvyšší čas pokračovat dál. Bohužel v pátek odpoledne se po lokálkách necestuje snadno. Žáci a studenti brněnských škol se na víkend vraceli domů, malý motorák byl nafouklý jako mrtvá kráva na řece Ganga.
Dalším mým cílem byla Moravská Třebová. Toto město v bývalých Sudetech, bylo ve středověku důležitým opěrným bodem při kolonizaci zdejšího kraje. Má nezaměnitelný genius loci. V zimě jsem v Třebové ještě nebyl a tak mě poněkud překvapilo uhelné kouřmo. Pamatuji si, že takto "vonělo" za socialismu celé Československo.
Sirný zápach z kouřících komínů a padající soumrak jen umocnily předvánoční atmosféru, která v Třebové panovala. Současné Vánoce, to je spíš hluk a kýč, než různé vůně a vyzdobené výlohy malých obchůdků. Tady v Třebové, se mi tak vybavily Vánoce mého dětství, dokonce jsem dostal chuť do nakupování vánočních dárků. Navštívil jsem tedy půvabný bazar na jedné z hlavních ulic a také prodejnu firmy Toner (Toner vyrábí nerezové příbory špičkové úrovně).
Moravská Třebová je moc hezké město s rozlehlým centrálním náměstím, krásným komplexem budov zdejšího kláštera, spoustou kostelů a docela tajemnými postraními uličkami.
Lokálka 262 je trať vedoucí zajímavou krajinou na pomezí Čech a Moravy a určitě stojí za to ji projet a města kolem ní navštívit.
Tlampač

JAROMĚŘ - STARÁ PAKA

1. října 2007 v 11:33 | Text a foto: Tlampač
Teď na podzim je to krásná projížďka podhorskou krajinou, stromy všech barev, kouř z komínů se plazí při zemi, daleké výhledy prozářené sluncem a ve vlaku je příjemně teplo...
Tohle z auta neuvidíš !
 
 

Reklama