THE další BANDa souvislostí

23. srpna 2013 v 11:37 | Le Tlampa, Paris |  PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ
Z repráků mi hrají skoro neustále The Band, alba z roku 68 a 69 století minulého. Říká se o té kapele, že to byli skvělí kámoši a tento fakt se odrazil do jejich muziky. S tím souhlasím, antidepresivum jako holy cow. Samosebou se kolem toho baráku, kde ty písně vznikaly motal Rob Zimmerman, což je takovej trochu jinej americkej Cimrman a rozhodně toho změnil na světě víc, než ten náš českej.
Stáhnul jsem si opět písničku od Gotye, ano tu hitovku, co se jí bůhví proč říká Indie rock, která je tak dobrá, že už ji slyšelo přes čtyři sta mega ušisek na serveru YT, která má i krásnej klip a je prapodivně spirituální až... Ač se ten chlap, ten floutek belgická narodil s hubou Stinga a půjčil si původní vynález Petera Gabriela, teda jako zvuky Native národů, přesto je to píseň velmi podmanivá a dolejvá mi olej, ne teda asi do lampy i když Pán je asi blízko a já celkem riskuju že to nestihnu, ale do motoru co se mi zadírá...
Poslouchejte, nej čokoláda vůbec není švýcarská, natož nějaký podělaný belgický pralinky, ale to vám nejlíp vysvětlí tady ten chlap, jináč je na vás, co budete mlsat, já ale půjdu až k meritu věci a zjistím si jak nedraho a přesto dobře čoklít.
Nejlepším filmem nedávno opět viděným pro mě zůstává autofilm Vanishing Point, kde hlavní roli hraje bílej Dodge Challenger RT a jeden Kowalski, ovšem zdatně mu v mém emocionálním žebříku šlape na paty The Yellow Handkerchief a musím dodat, že i já cestuju a nedávno jsem přejel tři řeky za poznáním Česka. Albis, Moldau a Sázavu a rozhodně nikdy nepodceňuju etymologii jejich názvů s úctou k těm, co tu žili přede mnou, teda jakože taky nechtěli jen narodit se a žít a pak chcípnout jako psi, taky na TO chtěli přijít, ale budiž. Krásně je hned za Kolínem, a rozhodně to tam všecko nestojí pěkně v rovině, páč ty kopce za ním, za Kolínem, mi daly co proto. Kouřim ještě neobjevili davy turistů a snad je to škoda, když je tak stará a hezká, zato Josefoladovsko je už předměstím City, hustě zabydlenou aglomerací a smutno je mi, že už nepotkám černýho kocourka, co by mne pozdravil. Zato v těch místech žije pán, nějakej Honza Zenkl, co o Česku stejně jak jeho táta vypráví a tím mě nutí plácat si obrázky, hudbu i toulání dohromady a dělá mi tak radost a způsobuje mi v hlavě toužení.
A největší mou touhou nyní je, aby se mi uzdravil vážně nemocnej kamarád.
Toužení se tak stává jedinou motivací k životu.



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama