Refresh: RESTITUCE NEBO VELKORYSÝ DAR?

10. srpna 2012 v 1:57 | Mirek T. |  KONTROVERZE

RESTITUCE NEBO VELKORYSÝ DAR - Čím vlastně budou církevní restituce?

15. března 2012 v 20:48 | Mirek T. | KONTROVERZE
Hned na začátek bych rád předeslal, že nejsem odpůrcem restitucí. Pokud na to stát má prostředky, měl by se alespoň pokusit některé křivdy z minulosti zmírnit. Pod pojmem RESTITUCE rozumím návrat k původnímu stavu danému k určitému datu. Co se týká tzv. církevních restitucí, tak se v naprosté většině jedná o nároky církve římsko-katolické, ostatní tu jsou zastoupeny spíše minimálně a tzv.reformované církve většinou žádný větší majetek nikdy ani nevlastnily.
Absolutní spravedlnost na tomto světě není a zřejmě ani nikdy nebude. To se týká i majetku církve. Ani ona k němu totiž nepřišla vždy čistým způsobem. Mám na mysli zbohatnutí na úkor chudých lidí, kteří museli odvádět církevní poplatky, vynucený převod pozůstalosti po zemřelém za slib, že ten díky modlitbám církve zůstane v očistci co nejkratší dobu, nebo poplatek za odpuštění hříchů (tzv.odpustky). Velkým příjmem církve se pak stal majetek nekatolické šlechty a některých dalších majitelů půdy po bitvě na Bílé hoře roku 1620, který jim byl odňat za to, že odmítli přijmout násilím vnucovanou víru a raději volili emigraci. Situace se dramaticky změnila po nástupu císaře Josefa II., který nebyl katolické církvi příliš nakloněný. Jeho cílem bylo vybudovat silný, jednotný a moderní stát. V rámci svých reforem tak nejen zrušil nevolnictví a dovolil existenci některých dalších vyznání, ale zasáhl i do katolické církve, kterou oddělil od jejího římského centra, podřídil ji výhradně sobě a její majetek zestátnil. Od té doby katolická církev větší majetek v podstatě nevlastnila, ale byl jí pouze svěřen do veřejné správy. Kněží pak byli státními zaměstnanci. Tento stav nebyl za trvání monarchie nikdy změněn. Proto na něj mohla bez větších problémů navázat i pozemková reforma nově vzniklého Československého státu z roku 1919, která status v některých případech potvrdila, v jiných majetek církvi úplně odňala a předala jej do hospodaření jiným subjektům (lesy, polnosti, rybníky). Kontinuita tohoto právního stavu pak byla po 2.světové válce znovu potvrzena zákonem, který přijalo Národní shromáždění ČSR v roce 1947. To už se blížíme k našemu datu 25.února 1948 - kdy komunisté pseudodemokratickou formou převzali moc ve státě. Často se říká, že to byli právě oni, kdo církvi majetek sebrali. Není to tak úplně pravda. Jak jsme si již řekli, církev v té době již delší čas žádný významnější majetek nevlastnila. Tedy kromě některých sakrálních staveb, far a okolních pozemků. Komunisté tak církev většinou vyhnali z budov, které už pouze spravovala ve veřejném zájmu, což ovšem jednání komunistů v žádném případě neomlouvá.
Po listopadu 1989 se československý stát pokusil o vstřícné gesto a tzv.výčtovým zákonem církvi přenechal několik stovek nemovitostí - především kostely a modlitebny. Úplně bez majetku dnes tedy církev rozhodně není. Její zaměstnanci jsou pak i nadále placeni ze státního rozpočtu. Co se týká majetku zbývajícího, ten církvi podle názorů mnoha odborníků nepatří, a není proto možné mluvit o restituci, když mezním datem zůstává 25.únor 1948. Návrh zákona, který dnes připravuje tato vládní koalice, proto ve skutečnosti není restitucí majetku církví, ale velkorysým státním darem. Pak bychom se ale měli našich politiků ptát, proč je tento dar tak velký (v přepočtu na skutečný počet věřících) a proč mimo vydávaných pozemků a budov zadlužuje tato vláda celý náš stát na dalších 30 let!!
Zatímco celá země -- od kojenců po důchodce - prožívá ekonomickou krizi, která je nutí šetřit, kdy se zdražuje vše, na co se jen podíváte, a lidé přicházejí o práci a prostředky na obživu, římsko-katolické církvi má spadnout do klína majetek astronomické hodnoty, jaký tento stát nikdy nikomu ve své historii nepředal a už ani nepředá.
Dobře, pokud vládní koalice trvá na tom, že církvi předá další majetek, pak ať otevřeně řekne, že se jedná o dar. V takovém případě ovšem o výši daru rozhoduje dárce a obdarovaný nemá právo si jej nárokovat. Takový dar by měl být navíc veřejnosti slušně vysvětlen a ne, jak je tomu dnes, že si vláda něco upeče za zavřenými dveřmi a veřejnost ani netuší, že bude církvi ještě dalších třicet let platit miliardy korun ročně.

Kam dále:




 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama