Srpen 2012


Návrh loga strany LIDEM

29. srpna 2012 v 17:01 | Autorem plakátu je nějaký český grafický genius |  OBIWAK und DYZAJN
Mirek TEE mi poslal nádhernou ukázku českého grafického designu, navazuje na to nejlepší od Gočára s Kotěrou až po Maxima Velčovského. Přesto je svá, výrazně proklamativní a svým dopadem ojedinělá...




Kletr VHV OPUS Praha (Vopus)

29. srpna 2012 v 13:44 | Tlampač |  BIWAK

Koupil jsem Opusa! Jasně, toho nezničitelnýho kletra "Vopusa" od hokejové firmy VHV. Totiž to bylo tak, táta mi kdysi k Vánocím koupil přesně takovýho a já s ním sjezdil školní výlety, skautský akce, taky nějaký vandry apod. Potom jsem coby adolescent zblbnul do tulácký ortodoxie a starýho dobrýho Vopusa pohodil v koutě, teď jsem byl vandrák s Uzdou totiž!

A léta běží, přátelé. Přišly časy jiný a do baráku jsem si koupil luxusního Deutera Navajo 35, joj to byl design! Po nějaký době přibyla ještě Futura 38 první generace, geniální a dnes už nevyráběná, ty nový modely Futura se na ni nechytají :( Milej a teď už nevyužitej Vopus od táty jsem komusi velkopansky a nafoukaně daroval, jakože co s ním, s pytlem jedním neforemným, dyť ani nemá zádovej systém...
No a chytla mě před asi dvěma roky bilanz středního věku a hlavně nostalgie po tom, co už nikdy nikdo nevrátí a začal jsem se shánět po předmětech mládí mýho. I na někdejšího Vopuse jsem si přitom vzpomněl. Nikde nic, zem se po Vopusech slehla.

Až tenhle tejden, poslední prázdninovej, potkám chlápka a ten má na zádech Vopus, přesně takej, jak já měl. Jasně že ne stejnej, modelově jo, ale tenhle mu kdosi dal, jako já kdysi ten svůj :). Chlápek v něm nesl sběr do výkupu...
Slovo dalo slovo a byl můj, cenu si nechám pro sebe, ale byla víc než lidová. Vopuse jsem doma šoupnul do pračky, byl špinavej jak jetel a hurá, mám zase krásnej, oldškolovej bágl, takej, jako sem měl ve třinácti. Teda má nějaký šrámy, to zas jo, je mu přece jenom už přes pětadvacet, ale jsou to takový kosmetický chybky.

Bágly nikolivěk z Viet Namu, za horentní tisíce, ale wopravdu vaky na saky a paky, za pankáčskou cenu...


K.P.Z. Chomutov - české klasické bágly a kletry za rozumný peníze klik!


Web o trampingu, OTR - www.ontheroads.net -

29. srpna 2012 v 12:53 | Text a foto: Tlampač |  ON THE ROAD AGAIN
Našel jsem při surfingu po netingu tyto zajímavé stránky http://www.ontheroads.net/index.php.
Jmenují se velmi podobně jako naše rubrika, holt Kerouac byl jen jeden :) a inspiroval miliony.
Zkuste prohlédnout a začíst se, za mě tuze dobrý...

Tlampač

A pozor, zde ke stažení film o českém trampingu z roku 1965, nazvaný prostě: POTLACH



Co chutná Tlampačovi

25. srpna 2012 v 18:06 | Tlampač |  PIVO, BIER, BEER, CERVEZA - In Vino Veritas, In Pivo Taky
Zdravím čtenáři,
chci s Vámi sdílet, které lahvové pivo mi chutná. Poslední dobou doma piju prakticky jen toto: Regent 12, Svijany Máz 11, Platan 11, Poličský Otakar 11, Budvar 12, Holba Šerák výčepní. Sem tam také Vilém 11, Samson 11, Primátor 11... Točenému u mě vévodí jednoznačně Otakar 11 z Poličky a Rychtář 11 a 12 z Hlinska, zákazkový Bulík v hradeckém Zeleném zákalu, Krakonoš 11 (piju U Andyho), někdy Rohozec Polotmavý 11 a Svijanský Máz 11.
Hodnotím dle vlastního úsudku, pro zajímavost srovnávám s: http://www.hodnoceni-piv.cz/degustovana-piva/index.htm
Mé největší letošní pivní překvapení? Jednoznačně Podkováň točený v jedné vísce jménem Plužná nedaleko Bezdězu a Jiskra z Jihlavy (ochutnal jsem v Zelenej zákal pub). Podkováň 11 je velmi pitelný a baví i po třetím půllitru. Jiskra je dokonalá, překřtil jsem ji na Pampeliškové pivo, ale to už jsem jich měl v sobě iks :) ...
Na žízeň volím dobře nachlazený Primátor Pito pro Tesco, Platan Nealko anebo Zlatopramen Radler (vnímám spíš jako pivní nápoj).
Co vy a vaše preference?

Pro Váš větší přehled ve světě piva Vám doporučuji přidat se k FB skupině: http://www.facebook.com/pivnirecenze

TU - 5. narozeniny

25. srpna 2012 v 14:37 | TU |  AVÍZO

Právě teď je Tlampačovi pět!

Hurrrááá!!!


Pojeďte se mnou!

25. srpna 2012 v 10:05 | Text a foto: Tlampač |  HOSPŮDKY, KRÁMKY a MÍSTA S GÉNIEM LOCI
Chystám se na pivo. Kam? No za humna. Vranice u Jarošova. Pojeďte se mnou!



Hradec Kralove 2 1991

15. srpna 2012 v 13:23 | jsem01 / YouTube |  KÖNIGGRÄTZ

Hradec Kralove 1 1991

15. srpna 2012 v 13:15 | jsem01 / YouTube |  KÖNIGGRÄTZ

Petr Zdeněk Flyn

15. srpna 2012 v 5:50 | Petr Zdeněk Flyn a Jazz Q / YouTube |  PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ
Hle,
zpívá jako Jirka Schelinger a přitom je to Petr Zdeněk Flyn!

Píseň najdete na Albu, které nikdy nevyšlo od slavné jazzrockové formace Jazz Q.

Toto album je skutečná pecka. Umírám také u písní Náhodou je príma I. a Náhodou je príma II., jsou to skladby ze stejnojmenného filmu režiséra Radovana Urbana, Lucie Bílá a Jirka Vondráček (Marsyas) na něm zpívají nádherný text na skvělou muziku.
Ve filmu Náhodou je príma hraje mladičká Lucie Benešová, nynější manželka Toma Matonohy.



Refresh: RESTITUCE NEBO VELKORYSÝ DAR?

10. srpna 2012 v 1:57 | Mirek T. |  KONTROVERZE

RESTITUCE NEBO VELKORYSÝ DAR - Čím vlastně budou církevní restituce?

15. března 2012 v 20:48 | Mirek T. | KONTROVERZE
Hned na začátek bych rád předeslal, že nejsem odpůrcem restitucí. Pokud na to stát má prostředky, měl by se alespoň pokusit některé křivdy z minulosti zmírnit. Pod pojmem RESTITUCE rozumím návrat k původnímu stavu danému k určitému datu. Co se týká tzv. církevních restitucí, tak se v naprosté většině jedná o nároky církve římsko-katolické, ostatní tu jsou zastoupeny spíše minimálně a tzv.reformované církve většinou žádný větší majetek nikdy ani nevlastnily.
Absolutní spravedlnost na tomto světě není a zřejmě ani nikdy nebude. To se týká i majetku církve. Ani ona k němu totiž nepřišla vždy čistým způsobem. Mám na mysli zbohatnutí na úkor chudých lidí, kteří museli odvádět církevní poplatky, vynucený převod pozůstalosti po zemřelém za slib, že ten díky modlitbám církve zůstane v očistci co nejkratší dobu, nebo poplatek za odpuštění hříchů (tzv.odpustky). Velkým příjmem církve se pak stal majetek nekatolické šlechty a některých dalších majitelů půdy po bitvě na Bílé hoře roku 1620, který jim byl odňat za to, že odmítli přijmout násilím vnucovanou víru a raději volili emigraci. Situace se dramaticky změnila po nástupu císaře Josefa II., který nebyl katolické církvi příliš nakloněný. Jeho cílem bylo vybudovat silný, jednotný a moderní stát. V rámci svých reforem tak nejen zrušil nevolnictví a dovolil existenci některých dalších vyznání, ale zasáhl i do katolické církve, kterou oddělil od jejího římského centra, podřídil ji výhradně sobě a její majetek zestátnil. Od té doby katolická církev větší majetek v podstatě nevlastnila, ale byl jí pouze svěřen do veřejné správy. Kněží pak byli státními zaměstnanci. Tento stav nebyl za trvání monarchie nikdy změněn. Proto na něj mohla bez větších problémů navázat i pozemková reforma nově vzniklého Československého státu z roku 1919, která status v některých případech potvrdila, v jiných majetek církvi úplně odňala a předala jej do hospodaření jiným subjektům (lesy, polnosti, rybníky). Kontinuita tohoto právního stavu pak byla po 2.světové válce znovu potvrzena zákonem, který přijalo Národní shromáždění ČSR v roce 1947. To už se blížíme k našemu datu 25.února 1948 - kdy komunisté pseudodemokratickou formou převzali moc ve státě. Často se říká, že to byli právě oni, kdo církvi majetek sebrali. Není to tak úplně pravda. Jak jsme si již řekli, církev v té době již delší čas žádný významnější majetek nevlastnila. Tedy kromě některých sakrálních staveb, far a okolních pozemků. Komunisté tak církev většinou vyhnali z budov, které už pouze spravovala ve veřejném zájmu, což ovšem jednání komunistů v žádném případě neomlouvá.
Po listopadu 1989 se československý stát pokusil o vstřícné gesto a tzv.výčtovým zákonem církvi přenechal několik stovek nemovitostí - především kostely a modlitebny. Úplně bez majetku dnes tedy církev rozhodně není. Její zaměstnanci jsou pak i nadále placeni ze státního rozpočtu. Co se týká majetku zbývajícího, ten církvi podle názorů mnoha odborníků nepatří, a není proto možné mluvit o restituci, když mezním datem zůstává 25.únor 1948. Návrh zákona, který dnes připravuje tato vládní koalice, proto ve skutečnosti není restitucí majetku církví, ale velkorysým státním darem. Pak bychom se ale měli našich politiků ptát, proč je tento dar tak velký (v přepočtu na skutečný počet věřících) a proč mimo vydávaných pozemků a budov zadlužuje tato vláda celý náš stát na dalších 30 let!!
Zatímco celá země -- od kojenců po důchodce - prožívá ekonomickou krizi, která je nutí šetřit, kdy se zdražuje vše, na co se jen podíváte, a lidé přicházejí o práci a prostředky na obživu, římsko-katolické církvi má spadnout do klína majetek astronomické hodnoty, jaký tento stát nikdy nikomu ve své historii nepředal a už ani nepředá.
Dobře, pokud vládní koalice trvá na tom, že církvi předá další majetek, pak ať otevřeně řekne, že se jedná o dar. V takovém případě ovšem o výši daru rozhoduje dárce a obdarovaný nemá právo si jej nárokovat. Takový dar by měl být navíc veřejnosti slušně vysvětlen a ne, jak je tomu dnes, že si vláda něco upeče za zavřenými dveřmi a veřejnost ani netuší, že bude církvi ještě dalších třicet let platit miliardy korun ročně.

Kam dále:





NENÍ JENOM WIKI

9. srpna 2012 v 17:39 | Tlampač |  PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ
To jsem jednou na socyjální síti dlel a do toho vášnivě řešil tyhle restytuce. Nevím ani proč, ale najednou jsem nevěděl kudy kam, a tak jsem hledal něco o Rakousku, protože na jeden argument jsem potřeboval protiargument.
Něco jsem napsal (už ani nevím co) do značkového vyhledávače, vyjel mi web Necyklopedie a tam byla úplně fantastická stránka o Rakousku, našel jsem tam prakticky všechno, co jsem nepotřeboval vědět.
Tímto chci upozornit všechny uživatele Internetu, že ještě pořád naštěstí jsou i jiné stránky než Bookface, Tubeyou a Glegoo.

NECYKLOPEDIE- Rakousko



Zlatopramen Radler - je bez nebezpečné chemie?

8. srpna 2012 v 9:48 | Tlampač |  PIVO, BIER, BEER, CERVEZA - In Vino Veritas, In Pivo Taky

Edit 8/8 2012:
Některé Radlery nejsou možná tak dobré pití, jak se zpočátku zdálo:
Zlatopramen je dál relativně přírodním produktem:
vše se zdá OK, protože ani na webu http://www.chemievjidle.cz nepíší, že by se krom obsahu arabské gumy v Zlatopramenu Radler něco nekalého vyskytovalo.
Tady bych byl již opatrnější při konzumaci:

Zlatopramen s chutí a vůní ovoce

7. dubna 2012 v 2:03 | Text a foto: Tlampač | PIVO, BIER, BEER, CERVEZA - In Vino Veritas, In Pivo Taky
Počasí za okny evokuje spíš únor a málokdo asi hasí žízeň studeným pivem, mnozí zůstanou raději u horkého grogu. Slunce se snad brzo ukáže a milovníci piva budou moci ochutnat letošní jarní novinku z ústeckého pivovaru, nazvanou ZLATOPRAMEN RADLER.


Prodává se s příchutí citrónovou nebo s příchutí pomeranče a zázvoru. K dostání je nyní například v řetězci Tesco za zaváděcí akční cenu 10,90 Kč.
Zlatopramen kdysi odstartoval "válku jedenáctek", nyní cílí na protivníka v sortimentu lehkých ochucených piv, kde prozatím kraluje Staropramen Lemon.
A jaký že je nový pivní nápoj Zlatopramen Radler s pouhými dvěma procenty alkoholu?
Je nebezpečně pitelný, trochu limo, trochu pivo - ta jemná hořkost je moc fajn, což by mohli podcenit zejména teenageři a dostat se tak do stavu těžké opilosti. Dvě procenta alkoholu v obsahu láhve jsou naopak skvělou zprávou pro ženy, kterým zpravidla hořká piva nechutnají a také pro cyklisty, kterým by osvěžující ovocná chuť mohla dodat dostatek tekutin bez rizika pádu z kola.
A protože doménou Zlatopramenu je okolí Ústí nad Labem (a blízké Německo) je název Radler více než příhodný, němečtí turisté budou lépe vědět, co kupují, na název Radler jsou totiž z domova zvyklí.

Máte už Turistický deník?

7. srpna 2012 v 0:12 | Tlampač, foto: web Turistický deník |  ON THE ROAD AGAIN

Pokud milujete turistiku, je docela možné, že jej již znáte. Koho? Turistický deník, obdobu populárních dřevěných (celkem neskladných) a kovových turistických známek.

Deník je velký asi jako poznámkový blok, také tak vypadá, prodává se za velmi dostupnou cenu 50.- Kč (další deníky dostávate zdarma, tedy pokud je zaplníte alespoň jedním stem vizitek) a je dostupný v mnoha oblíbených výletních místech.
Princip je jednoduchý, na výletě navštívíte například rozhlednu, v nedalekém kiosku si zakoupíte za 12.- Kč vizitku s fotografií dotyčného místa, kterou poté vlepíte do příslušné kolonky v deníku. Dále si můžete poznamenat podrobnosti vašeho výletu, tedy s kým jste na něm byli, jakou dopravu jste volili, jaké bylo počasí a samozřejmě datum, pro Geocachery lze poznamenat souřadnice systému GPS. Pro sběratele výletních razítek jsou v Turistickém deníku také příslušné stránky, vždy na protistraně k vizitkám, pokud tedy dané výletní místo ještě nemá svou vizitku, odcházíte alespoň s útěchou v podobě razítka Smějící se.
K dnešnímu dni je k dispozici již přes dva tisíce nalepovacích vizitek, některé se dokonce staly raritními, protože motiv na fotografii byl v průběhu času pozměněn.
Co začalo jako jednoduchý nápad, získalo si rychle oblibu a popularita Turistického deníku stále roste. Celý projekt je poměrně propracovaný, podpořený soutěží, doplňování deníku o nové vizitky bude jistě bavit nejen vás, ale i vaše děti, vnoučata, žáky apod.
A pokud vás sbírání vizitek neomrzí, můžete získat i pamětní odznaky za jejich určitý nasbíraný počet.
Samozřejmostí je webová podpora, možnost registrovat se na příslušné internetové stránce a získat tak přístup k novinkám a podrobným informacím.

Tlampač Univerzál doporučuje!


Refresh z roku 2007: PRŮVODCE PO ČECHÁCH, MORAVĚ A SLEZKU OD SOUKUPA A DAVIDA (ZELENÁ ŘADA)

6. srpna 2012 v 21:32 | Text: Tlampač, foto: web nakladatelství Soukup a David |  ON THE ROAD AGAIN
Pro naše účely se nám spolu s mým parťákem osvědčila sice jednoduchá, ale fantazii podněcující takzvaná Zelená řada průvodců Po Čechách, Moravě a Slezku od pánů Soukupa a Davida. V dnešní době křídového papíru a až kýčovitých barvotisků jsou tyto průvodce skoro jako ze 60. let minulého století. Ovšem to na nich právě oceňujeme. Text se dotkne nejen místopisu, autoři Vám sdělí lecos z historie místa, přidají i nějakou tu pověst a ještě prakticky informují o možnostech, kde napojit a nasytit hladový žaludek a kde složit na noc unavené tělo. Vše je doplňeno pouze černobílými kresbičkami, které nechávají prostor pro turistovu fantazii. Cena se sice důsledkem inflace zvedla z původních 66.- Kč na 149.- Kč, ale Soukup s Davidem to vyvažují bonusy pro čtenáře v podobě nejrůznějších poukázek a vstupenek na hrady, do muzeí, do restaurací apod.

Největší klady těchto průvodců jsou:
NÍZKÁ HMOTNOST - V BATOHU TEDY NETÍŽÍ.
RELATIVNĚ NÍZKÁ CENA.
PŘEHLEDNOST - JE NAZNAČEN PROFIL TŮRY, KILOMETRICKÁ VZDÁLENOST A INFO O VHODNOSTI VÝLETŮ PRO RŮZNÉ SKUPINY TURISTŮ OD AUTAŘŮ PŘES PĚŠÍ A BIKERY AŽ PO VOZÍČKÁŘE.
ČASTÉ AKTUALIZACE INFORMACÍ V PRŮVODCÍCH OBSAŽENÝCH - V PODOBĚ UPRAVENÝCH DOTISKŮ JIŽ VYDANÝCH DÍLŮ.
A JIŽ VÍCE NEŽ 50 TITULŮ MAPUJÍCÍCH NAŠI REPUBLIKU. (CELKEM VYJDE 99 SVAZKŮ).


Edit 6.8. 2012: Současné průvodce SD zelené řady jsou propracovanější, text doplňují barevné fotografie, vylepšená je grafika, nakladatelství potřebuje být konkurenceschopné, potřebuje prodávat. Když kdysi Soukup s Davidem vydali první vydání pod Merkurem, konkurence v této kategorii prakticky neexistovala! Pokud je něco lepší, bývá to zpravidla i dražší, za nová vydání už vynaložíte kolem 170.- Kč, cena je vzhledem k atributům průvodců naprosto oprávněná. Ovšem původní vydání lze objednat ve výprodeji přímo u nakladtelů za velmi přijatelné ceny, pro tato původní vydání platí výše uvedená charakteristika.


ALBIS, ELBE, LABJE, LABE

5. srpna 2012 v 10:00 | Tlampač |  ON THE ROAD AGAIN
Jsem "křtěný" jeho vodou a obyvatel prvního opravdu velkého města na jeho toku. Odmala se dívám, jak po deštích vodu zbarví pole snad celého východního Podkrkonoší a vždycky mě napadne, jestli to byl tam nahoře mazec a čina. Když v Krkonoších taje sníh, voda omílá břehy, po kterých jezdím do práce a já už se ne a ne dočkat jara. Jako puberta jsem vypil něco piv na lavičkách na nábřeží. A těch plivanců z mostu do vody pod sebou, když jsem šel s mámou za ruku, ještě blonďatej a střapatej. Přál bych si někdy nasednout dole pod Hučákem na pořádný člun a dojet až k moři...

CESTOMÁNIE - Kudy teče LABE?