Červen 2012

DAMIEN RICE -The Blower´s Daughter

24. června 2012 v 9:54 | Damien Rice / YouTube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

JEDNA ROMANTICKÁ PRO VŠECHNY VĚRNÉ ČTENÁŘKY TLAMPAČE:



Václav Neckář - Dobrý časy

24. června 2012 v 8:32 | Tlampač / foto a klip Supraphon / Google, Youtube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU
Snažím se na věci dívat s odstupem, člověk se tak vyvaruje chyb a unáhlených hodnocení. I před recenzí nového alba Václava Neckáře, známého to zpěváka a herce, Bacila a singera sousloví Ša la la la li jsem si nejprve všechno pořádně poslechl a prožil.

Při poslechu jsem si pozorně pročetl booklet, pozor dodává se jenom k CD a LP, u empétrojek nebývá, dovodil si souvislosti, nastavil si na přehrávači repeat a každou skladbu si přehrál cé cé á desetkrát.
Dobrý časy jsou dobrý. Texty mistra jinotaje páně Švejdíka jdou Vaškovi Neckářovi dobře do pusy, jasně, najdou se pitomci s poznámkou o prapodivném Václavově frázování, najdou se tací hlupci nevědomí, nevěda snad, že Vašek dostal od Boha prodloužený čas...
Nové Neckářovo album je spíše folkově laděné, zaslechnout lze poetiku jesenických Preissnitz, přesto je to originál na české hudební scéně dlouho nevídaný, baví mě tak, jako alba Redlova, Stralczynského, Janouškova...
Baví mě!

Zmíním se o několika písničkách, ty mě zaujaly nejvíce.
Skladba Na Rafandě je o partnerském rozchodu, po zádech mrazí z té pravdivosti, zaslechnout lze hlas Lenky Dusilové, bluegrassová nálada, nástroje "Druhotraváků" Lubošů Novotného a Maliny ostatně nehladí jenom tady, najdeme je i v písních ostatních. Kdo a kdy si prožil tu bolest, napadá mě.
Skladba Bejvávalo, dala albu jméno, vypráví o "starých dobrých časech", připomíná, že ke štěstí netřeba mnoho, člověku bylo hezky už jen proto, že byl mladší. Stromy rostly do nebe a na nich visely hvězdy, láhev vína, cigára, deka u rybníka, banda blízkých lidí, co řešit? Snad jen to, že ta co chci já, nechce mě.
This is not a love song - Tohle není píseň o lásce, to tvrdil už pankáč PIL, Švejdíkův text ve stejnojmenné písni je velmi melancholický a tak sugestivní, není nás málo, komu láska utíká, chytit ji nejde, i když bychom ji tolik chtěli obejmout...
Né a né a né a né... znáš ten dům na stráni, kde dávno nikdo nebydlí a pokud k tomu připočteš, že hudba z alba Dobrý časy je bytostně česká, se sudetskou a Rudišovskou konotací, dojde ti, jak moc je dobře, že věci mají souvislosti a "novej Neckář" není jen TA hitovka z filmkomixu Alois Nebel od Umakartu pánů Muchowa a Švejdíka.
Dobrý časy jsou projektem, jež vzdává důstojnou poctu zpěvákovi, který se neklaněl bolševikovi a který spolu s kapelou Bacily v minulosti udělal spoustu inspirativní a podnes kvalitní muziky.


Komu tedy nové album Václava Neckáře doporučit?
Všem bilancujícím čtyřicátníkům :), také pamětníkům Golden Kids - veleslavného československého mainstreamového (a tady to nemyslím jako ironii či kriticky - naopak) hipísáckého tria, také hledačům životních pravd, zamilovaným i rozcházejícím se, Boha hledajícím - píseň Hledal jsem Tě Pane, všem folkáčům, rockerům - co rádi unplugged, a hlavně každému, kdo se neuzavírá novým hudebním poselstvím.


PS Místo na bookletu dostal také legendární hippies VW Transporter, poctivá muzikantská dodávka.


Kerouacův román Na cestě se dočkal filmového zpracování

22. června 2012 v 2:29 | TU / YouTube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU
Dean a Sal očima režiséra slavného snímku Hlavní nádraží Waltera Sallese.
První kritiky prý jsou spíše zdrženlivé až negativní, tak snad brzy uvidíme v našich kinech a budeme moci sami ohodnotit...

http://www.csfd.cz/film/223345-sur-la-route/


Kam dál:


Jeffersonovo letadlo

20. června 2012 v 9:07 | Jefferson Airplane / YouTube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

KREVNÍ POUTA - skvělá francouzská retro krimi

18. června 2012 v 0:11 | TU / ČT / ČSFD |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

ČT1 21. 6. 2012 v 0:00

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10302472260-krevni-pouta/

Drsné, syrové, čekal jsem happy end a ono nic, prásk a ahoj brácho...
Snímek působí jako oslava francouzské filmové kriminálky ze 70. let, vše je dokonale retro.
Příběh je uvěřitelný, kamera je skvělá, erotické scény jsou zneklidňující a násilí a brutalita opravdové.
Skvělý film!


Dnes jen odkaz na Simpsonovské téma

17. června 2012 v 23:38 | TU |  HOSPŮDKY, KRÁMKY a MÍSTA S GÉNIEM LOCI

COOL začala vysílat 1. řadu seriálu number one...

Pokud uvážíme, že léto a doba dovolených a cestování je tu, tak můžete zkusit navštívit české Simpsonovské podniky:

http://www.simpsonovi.net/simpsomix/restaurace



Jak se hraje v Texasu

15. června 2012 v 21:56 | Ghostland Observatory / YouTube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

Oh Mama
My dear friend
The time has come
To leave again

Oh Mama
I hate to go
And leave my love
And leave my home

Oh mama
We'll talk soon
Please stay in touch
Please stay in tune

Oh mama
This lonely road
Can be so dark
And be so cold

I… Feel… You

Pavel Klusák - 101 největších alb pop-music

15. června 2012 v 21:12 | Tlampač |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU - ANTIKVARIÁT
Pokud máte děti v pubertě, možná by nebylo na škodu usnadnit jim tápání v obrovské záplavě světové hudby. Od začátku století 21 nevzniklo v oblasti hudby nic přelomového, některé dobré písně byly vytvořeny a některá dobrá alba se objevila, avšak v porovnání s tvorbou druhé poloviny století dvacátého je jejich přínos lidstvu jako celku zanedbatelný. Znalosti v oblasti hudby dnes patří ke všeobecnému rozhledu a poslech dobré populární muziky může mladému jedinci přinést odpovědi na mnohé otázky a zároveň i zjištění, že vše podstatné tu již bylo. Doporučuji vám knihu malého formátu, tak akorát do školního batohu, kterou napsal Pavel Klusák a nazval ji 101 největších alb pop-music.


Klusákova knížečka z nakladatelství Albatros je určena zejména dospívající mládeži, rozhodně však zaujme i dospělého čtenáře, rozsahem ji lze přirovnat k Černého Hvězdám tehdejších hitparád či Hvězdám světových mikrofonů nebo Císařově Cesty za hity: Osudy 40 písní z dějin rocku a populární hudby včetně 5 bonusů z Česka.
Klusák ve zkratce vysvětluje proč si daného interpreta či kapelu poslechnout, jaké nejzásadnější písně na podstatných albech historie najdete a naznačí i drobné souvislosti. Informace jsou řazeny chronologicky, podle vzniku jednotlivých alb, je tedy možné snadno odhadnout, kdo v oblasti hudby a lifestylu tu kterou dekádu nejvíce ovlivnil.
Kniha je doplněna vybranými fotografiemi přebalů LP či CD.

PS Obdobná zahraniční publikace, Rolling Stone - 500 nejlepších alb všech dob, je luxusní obrazovou encyklopedií, nenabízí ovšem ryze český pohled na věc (v záhlaví Tlampač Univerzál webu najdete její elektronickou podobu) a svou cenou spadá do zcela jiné kategorie.


Projektory LED - budeme si je moci dovolit?

15. června 2012 v 16:14 | TU |  PRODUCTS
LCD či Plasma TV jsou mrtvé, vývojáři promýšlí jak ještě důkladněji využít potenciál LED technologie.
Nejnovější typy LCD projektorů mi dávají naději, že plátno Braun se stříbrným potahem a uhlopříčkou 160 cm, které mě v bazaru stálo pouhých 250.- korunek, využiji. Splní se mi tak sen o rituálu přípravy promítání, pro běžné TV vysílání budu volit personální prostředí notebooku či iPadu, pro filmový zážitek pak virtuosně zahrají letité repro Mission se zesilovačem Onkyo, před gaučem napnu srolované plátno...
První projektory (Sanyo) jsem prodával už v devadesátých letech a omračující ceny samotných přístrojů a hlavně náhradních výbojek mi napovídaly, že na takový přístrojek nikdy nebudu mít, tedy pokud si nekoupím hospodu, pak by se zaplatila i tak velká investice.
I dnes jsou špičkové projektory pro průměrně vydělávajícího Čecha nedostupné, nicméně poměrně kvalitní mainstreamové přístroje už se objevují.
Zmenšují se rozměry, snižují se ceny, mnohem delší životnost LED zdrojů poráží výbojky, takže se snad brzy dočkáme projektorů s rozumnou svítivostí, dobrým rozlišením a cenou pod jednu desítku tisícikorun jako standardem pro domácí sledování celovečerních filmů.

MKM - Masivně kožený Michal

14. června 2012 v 5:58 | Foto: Nějakej fotograf, vygůgleno |  OSTALGIE

Zde je možné zahlédnout masivně koženého Michala:

...nesnáším loučení a v hlavje tě mám...


PS Osobně mám zato, že ten pán v tričku s krátkým rukávem naplňuje skutkovou podstatu trestného činu Týrání zvířat!
Bane, beru to zpjet, to není zvíře, je to Íáček z medvídek Pú.

Trumpety Alana Silvestriho

8. června 2012 v 11:56 | Tlampač, music: Alan Silvestri / YouTube |  PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ
Filmová hudba je pro každého Čecha propojená asi nejvíce se jménem Karla Svobody. Za jednu z nejpůsobivějších českých filmových skladeb však považuji Hladíkovu a Dvořákovu hudbu k filmu Zapomenuté světlo.
Mnohým z Vás se jistě vybaví také úžasná hudba z E.T. Mimozemšťana, Indiana Jonese, Hvězdných válek, nedávno jsme tu zmiňovali Vladimira Cosmu.
Ale asi nejvíce známou filmovou znělkou v Česku bude romantická skladba z filmu Forrest Gump (video i s prstokladem), na svědomí ji má skladatel filmové hudby Alan Silvestri.
Připomeňte si jeho další známé melodie.


NIKE FLIPIT REVERSIBLE JACKET

6. června 2012 v 5:12 | Tlampač |  BIWAK
Má obliba outdoor produktů Nike řady ACG začala v roce 1991, kdy jsem na nohách mých amerických kámošů poprvé spatřil boty Air Escape.

Když jsem si tuším na podzim roku 2001 koupil v prodejně Hašek sportu lehkou šusťákovou bundu (něco mezi větrovkou a svetrem) Nike ACG ClimaFit plněnou italským dutým vláknem Thermore určenou pro americký SNB tým, netušil jsem, jak moc si ji oblíbím. Kolega v práci se mi tenkrát divil, že jsem dal 2200.- Kč za silonovou bundu, měl jsem si prý za ty prachy raději koupit nějakou Polartecovou mikinu. Opáčil jsem, že ta bunda předtím stála čtyři tisíce, byla ve výprodeji a že se uvidí, jaký to byl kup.
A vidělo se. Byla to bunda velmi teplá a velmi lehká, rychlesnoucí jako Polartec, navíc ale měla tu výhodu, že docela slušně odolávala větru, dešti a vlhkosti, zejména zpočátku, kdy na svrchním materiálu byla ještě finální tovární impregnace. Určitou nevýhodou této bundy však byla absence kapuce, hlavu a krk chránil jenom hodně vysoký límec, výhodou i nevýhodou zároveň bylo také navlékání přes hlavu, zapínání od hrudníku k bradě totiž tvořil pouze krátký zip. Vrchní materiál bundy tvořil pevný nylon, vnitřní podšívku pak velmi lehká, jakoby padáková silonová tkanina, lemy rukávů na zápěstích a dolní lem okolo pasu tvořila guma obšitá bavlnou, takže dovnitř nefoukalo. Výplň tvořilo již zmiňované značkové duté vlákno Thermore.
Za celou dobu bunda utrpěla jediný vážnější šrám v podobě roztržení límce ve švu, kamarád jel se mnou na kole, stál na nosiči a držel se mě za ramena, v obavě z pádu v jednom okamžiku víc zabral a vnitřek límce povolil. Zipy od japonského výrobce YKK fungovaly po celou dobu bezvadně. Bundu jsem onosil asi za tři, čtyři roky a nahradil ji parkou z řady StormFit (o které napíšu někdy příště), jenže mnohem těžší ripstop parka byla určena hlavně do zimního marastu, ne však do teplejších jarních a podzimních dní.
Dlouho jsem hledal náhradu za milovanou šusťákovku a to i u jiných značek, extrémně lehkou, hřejivou, snadno sbalitelnou do báglu. Pokud vím, tak Nike nepokračovala ve výrobě a jestli ano, pak nové modely neprodávala v Česku.
Až v lednu 2011 jsem konečně objevil náhradnici, opět je od Nike, tentokrát už bez loga ACG a specifikace ClimaFit, nicméně plněná vláknem Thermore kdovíkolikáté generace, s kapucí typu mumie a je opět velmi lehká, v pase a na rukávech má opět pružné gumové lemy. Bunda je oboustranná (viz obrázky), dvojbarevná, jedna strana je z materiálu ripstop. Není zdaleka tak odolná proti stékající vodě, po prvním vyprání byla tovární finální impregnace fuč, avšak je zase ještě o kapku lehčí.
Co mě dokonale rmoutí je velikost. Měřím 190 cm a vážím 85 kg, nejsem ale nikterak svalnatý a proto jsem volil velikost L, neboť velikost XL mi na břiše tvořila takový divný pytel. Bohužel ono provedení L mě v těch ramenou trošku táhne, ani rukávy nemají až takovou rezervu, je to zřejmě dáno i současným populárním "homo" střihem pánských oděvů. Bundu nosím tedy jen na triko s dlouhým rukávem a pak je vše celkem OK (v tom XLku jsem vypadal vážně jako kretén, zkoušel jsem to v krámě snad 2 hodiny).
Model NIKE FLIPIT REVERSIBLE JACKET rozhodně doporučuji na standartní outdoorové aktivity, kdy voděodolnost zajistí jakákoli externí lehká igelitová pláštěnka, ale tepelný komfort, extrémně nízkou hmotnost, ani super sbalitelnost tohoto výrobku jen tak něco nepředčí.
Pozor na kvalitu, dobře vybírejte! Na mých dvou kusech - každý mám v jiné barvě, je v jedné bundě o něco méně dutého vlákna (hlavně v kapuci) a u druhé bundy je zase poměrně nepřesné prošívání a nasazení kapes na prošívané straně, na straně druhé zas trošičku nakřivo našitý zip. Nakupoval jsem v A3 SPORT a bohužel mi reklamace u obou dvakrát zamítnuli, čili jsem rezignoval.

NIKE FLIPIT REVERSIBLE JACKET - Zakoupeno za Kč 1390.-, bylo zlevněno z doporučené ceny 2290.-

Nyní je na trhu model roku 2012.


Adidas Detroit nebyly žádné p..rané retro!

6. června 2012 v 1:17 | Tlampač, foto: Google search |  SNEAKERS

Adidas Detroit byly moje první sportovní boty, když nebudu počítat jedny onošené a potrhané Pumy, co jsem dostal od bráchy. Ve speciálce Adidasu stály ve dvaadevadesátém tuším 599.- Kč. Byly prima třipruhaté a hodně pohodlné, The brand with three stripes a Die marken mit den drei streifen bylo napsáno na jazyku anglicky a německy. Neměly kdovíjakou tlumící technologii, podešev byla tvořena pouze "vobříznutou karimatkou", jak dodnes říkám botám ušitých podle klasických a starých postupů.
Když si pak po prázdninách toho samého roku spolužák Vojta z Itálie přivezl moderní Nike Air Icarus Track and Field, těéééžko jsem to rozdejchával, protože ty jeho boty, to byla úplně jiná kategorie! Legendární "Éry" s neméně legendární a patentovanou podrážkou Waffle, tak jak ji ve svém vaflovači vdechl život spoluzakladatel Nike Bill Bowermann byly prostě vejš, zejména díky moderní, do forem vstřikované mezipodešvi. Od té doby jsem už nikdy nechtěl žádné boty na karimatce, jako byly ty mé první Ády a protože jsem o botách hltal první a poslední, také mi bylo jasné, že lepší technologie jsou na botách za víc korunek a "karimatkáče" přece nosej leda švorcáci, páč jsou levný a vypadaj staře.


Éru dnešních módních retro bot odstartoval zřejmě Zemeckisův slavný film Forrest Gump, kde model Nike Cortéz v bílé a červené darovala Jenny Forrestovi z lásky a režisér jej zobrazil coby symbol jedné dekády (docela dobrý reklamní tah sportovního giganta skrze product placement, ne?).
Odnosil jsem desítky párů značkových sportovních bot, doučil se marketing, přesto stále nechápu, jak mohou tzv. retro boty stát stejně ne-li víc, než boty s technologiemi. Boty pro švorcáky stojí dva litry! Z marketingově-obchodního hlediska si nelze více přát, obyčejné asijské bačkory se prodávají od 1000.- do 2500.- Kč, to je vejvar! Co mě však na celé této současné retro produkci vadí, je naprostá absence reálné hodnoty této obuvi.
Pokud mi někdo nabízí retro botu ušitou drobnou dětskou asijskou rukou, vyrobenou z napodobeniny kůže nebo syntetických materiálů, přidá mi k tomu legendu o marce coby znaku kvality a já se již dávno na žádné atributy této značky nebo konkrétního modelu nemohu spolehnout, pak moje peníze prostě nedostane. Nebudu platit nesmyslné cifry jen proto, že mi někdo chce cpát do hlavy, že to zboží je spotřební a módní, proto stojí kolik stojí, protože na to já zvysoka s.ru. Co tím vším chci vlastně říct? Že moje prachy si musí každý zasloužit, nehodlám si kupovat formu bez obsahu, plagiát, derivát a jakoby. Retro bota by měla být nachlup stejná jako originální předloha, včetně materiálů, se započítáním všech ekonomických okolností bych to pak bral podobně jako např. Levi´s 501, Porsche Carrera, Ray Ban Aviator či triko Lacoste a rád zaplatím za kvalitní a spolehlivý produkt, pokud takové zboží budu chtít.
Nike (a také Adidas, Puma aj.) na svém počátku produkovala boty poctivé, bez výrazných kvalitativních chyb a s každým novým modelovým rokem přidávala nejrůznější vylepšení. Proto je lidé kupovali, proto v nich sportovci sportovali, proto se firma prosadila a rostla. V sedmdesátých a osmdesátých letech, tedy po době velké ropné krize, bylo třeba budovat značky výrobou a nabídkou kvalitních produktů. Tyto produkty stály v té době zcela normální peníze, prodávaly se za ceny úměrné ceně práce, ceně materiálů, všech dalších nákladů a s rozumnou (rozuměj morální) marží.
Pokud tedy hovoříme o sportovních botách, pak Forrestovy Nike by byly vyrobeny z kvalitní hovězí usně, odolné pryže a z kvalitní textilní stélkou a jejich tehdejší cenu odhaduji na cca $30. Dnešní retro boty ani zdaleka nedosahují kvalitativní (ve všech parametrech) úrovně svých originálních předloh a je pro mě nemyslitelné za ně platit částky vyšší, než je jejich reálná hodnota.

Dceři jsem před rokem koupil nádherné retro Nike Capri. Byly kožené, poslední pár byl z Kč 1299.- zlevněn na 649.- (v Česku se tento model prodával i mnohem dráž). "Kauf, pěkný kožený boty za supr kačky, paráda!", jásal jsem. Dcera v nich chodila měsíc, sečtu-li všechny dny, kdy je měla na noze. Poté byl úbytek pryže na podrážce v patní části tak značný, že se do ní udělala díra (reklamace byla vyřízena kladně, koupil jsem jí potom outdoor Merell za 750.-, po jednom skautském táboře se daly také reklamovat, neměl jsem však už chuť ani sílu) a jako tenisky by zřejmě nevydržely ani jeden zápas. Považte, zmiňované Adidas Detroit jsem nosil celý rok denně a když jsem je vyhazoval, podrážka byla hodně obroušená, nikoli však až do nitra boty jako v případě Nike Capri!
Myslím, že současná tzv. finanční krize je velmi důležitá pro každého z nás. Začínáme si víc hlídat za co utrácíme, protože vše je stále dražší a peněz na výplatních páskách málokomu přibývá. Neberte tento článek jako kolenovrtský nebo proletářský povzdych. Chci Vám pouze zopakovat, že spousta věcí nestojí za nic a když, tak jen za to, za co opravdu stojí (panečku to je mi ale větička!).

PS pro ty chytrý: Znám všechny ty hemzy o inflaci, maržích, potřebě růstu, o vysokých nákladech, kupní síle a její paritě. Oukej! To je ekonomika. Jen mě už prosím Vás nese.te s tím vaším asijským šmejdem, nebo si udělám boty z nějakýho čokla, na sebe si navleču pytel od brambor a začnu to vydávat za retro styl, a když to začnu prodávat, tak cifra na cenovce bude řádná, to si pište.

Jo a slyšel jsem, že dělníci v asijských fabrikách chtějí více korunek za svou práci, Houstone, to máte asi problém!

Kam dál:

Příště budu vyprávět o chutných potravinách a obchodech, kde se dají koupit.


Akce Z - V jednotě je síla

4. června 2012 v 15:05 | Tlampač |  PRODUCTS
V posledních měsících jsme svědky neutuchajícího rozhořčení spotřebitelů na cenu a kvalitu nejrůznějších produktů. Evergreenem jsou pak stížnosti na jakost potravin v českých obchodech, stejně jako lamentování nad drahými službami mobilních operátorů (mohli jsme vidět v pořadu Máte slovo poněkud pomatené moderátorky M. J.) či drahým benzínem a naftou.
Domnívám se, že nestačí pouze kritizovat a poukazovat na nešvary na obrazovce, je třeba začít více jednat.
Zakladatel webu Akce Z na to jde logicky a s důvtipem a protože vyjednávací síla tisíců lidí je mnohonásobně větší než u jednotlivce, jeho iniciativa zaznamenává úspěch.
Podobně by se jistě dali "přivést k rozumu" i ostatní prodejci, obchodníci a výrobci, stačí si opakovat, že zatímco oni musí prodat aby přežili, my nemusíme koupit a nebo můžeme koupit jinde...

https://www.akcez.cz/index.php


Norah - Shankar´s daughter

2. června 2012 v 2:51 | Norah / YouTube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU