Listopad 2011

PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ - NOVÁ RUBRIKA!

28. listopadu 2011 v 20:18 | Tlampač |  PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ
Já, Tlampač, jsem mladý český nedovzdělanec (mám z tohoto holého faktu nemalý mindrák), anglicky se to řekne SELFMADEMAN.
Ve své kulaté a nakrátko ostříhané hlavě nosím neskutečné množství nepotřebných informací, ne jen jejich nezbytné penzum. Lidé okolo mi často vyčítají používání odborných termínů a cizích slov, prý u toho působím jako blbec.
Protože se takřka veškeré tyto informace, bohužel, nedají nijak kloudně zpeněžit (a to se všude říká, že v dnešní době mají informace největší cenu!), musím je ze své hlavy nějak dostávat ven.
Proto dnešního dne zakládám na TU rubriku PALICE PLNÁ SOUVISLOSTÍ, kde hodlám občas ulevit svému mozeku a vás, mnohdy pěkně pitomé:) a převzdělané:) čtenáře, něco nového naučit.
Děkuji za pozornost.

Dežo Ursiny byl vynikající slovenský hudebník, který by klidně mohl se svou kapelou Soulmen konkurovat třeba Beatles. Složil hudbu k několika filmům, třeba k Indiánům z Větrova anebo k Řeknem si to příští léto. Film Řeknem si to příští léto natočil slovenský režisér Julius Matula. Kromě úžasného Ondřeje Havelky Melody Makera z OPSO, který mimochodem vystudoval operu a režii a je synem Libuše Havelkové - herečky a babičky z Tajemství proutěného košíku, v něm hraje překrásná Markéta Fišerová, žena Marka Ebena (ve filmu se mihne nahá, a byla opravdu krásná!).
Marek Eben než začal kloudně vydělávat moderováním, hrál a hraje ve slavném libereckém divadle Ypsilonka, které se posléze přestěhovalo do Prahy. V Ypsilonce vyrostli a působí takoví herci, jako Kaiser Olda, Lábus Jirka (je bratrem vynikajícího architekta Ladislava Lábuse, který tak skvěle zrekonstruoval pražský palác Langhans, sídlí tam nejlepší obchod s fotozbožím v Evropě, slavný FotoŠkoda) a Dejdar Martin. Zpět k Ebenovi, ten je známým Válečkem ze seriálu Kamarádi a navíc synem jednoho z nejúspěšnějších moderních skladatelů vážné hudby Ebena Petra. Marek Eben spolu z bratry Petrem a Kryštofem provozuje hudební skupinu Bratří Ebenů, kde se skvěle etabloval jako zdatný folkař a fenomenální textař.
Dežo Ursiny, jmenoval jsem jej na začátku textu velice silně ovlivnil šansoniéra Richarda Müllera, syna slovenského herce a představitele hajného ze seriálu Přátelé zeleného údolí. Richard Müller v jedné ze svých písní zpívá že hrával s Dežom, tým slovenským Pápežom!!! Zpěvačka Iva Bittová je velkou kamarádkou Richarda Müllera.
Zkrátka a dobře, Dežo Ursiny vytvořil spolu s básníkem Ivanem Štrpkou a klavíristou Jaro Filipem několik přenádherných hudebních alb, třeba Modrý vrch. Také lecos vypili a proto tu s námi Dežo s Jarom již nejsou :(.
Dežo se rovněž znal s hudebním producentem Hynkem Žalčíkem, který produkoval ve své době skvělé desky a byl producentem i Vláďovi Mišíkovi. LP Dežo Ursiny - Provizurium a Kuře v hodinkách od skupiny Flamengo obsahují stejné hudební motivy, vznikaly ve stejné době a za oběma coby producent stál právě Žalčík. To jste nevěděli, he?!
A jedeme dál.
Miluju obrázky Josefa Lady. O Ladovi prý sám Picasso, když viděl jeho obrazy řekl, že je to náš největší malíř. Lada byl velkým přítelem Jaroslava Haška, největšího českého spisovatele. Až po Haškovi jsou největšími českými spisovateli pánové Karel Čapek a Milan Kundera. Hašek vdechl život fenomenálnímu Švejkovi Josefovi, ke kterému se mnozí Češi rádi přirovnávají, ale jsou proti němu velké hovno, protože Švejk zkrátka a dobře není archetypem Čecha! Švejk je mudrc a filozof, něco jako Enšpígl.
Hašek bydlel na konci svého života v podhradí hradu Lipnice, nedaleko kterého teče krásná řeka Sázava. Tato sem přitéká z malebné Českomoravské vrchoviny a je matkou českého trampingu, světově ojedinělého hnutí.
Trampové jsou lidé enormě toužící po svobodě a mající silný smysl pro přátelství. Každý z nás byl někdy na čundru, málokdo z nás je a nebo byl skutečným Trampem.
Písně bratří Nedvědů nejsou trampské písně, přestože je Trampové milují. Nejlepším albem z tvorby Jana Nedvěda je titul Kamínky. Je to tak skvěle zaranžované a otextované album, že snadno omluví veškerá faux pas, která Nedvěd kdy napáchal.
Písničky Nedvědových oslavují řeku Sázavu a málo platné, nelžou. Nejhezčí je řeka Sázava v Ledečku, tam jakoby úplně se zastavil čas. Krásná je i pod hradem Českým Štenberkem, kde je na ní smrtící jez, a také v městečku Sázava, kde bydlí pan spisovatel Viewegh Michal a kde dávno před ním žil bard politického kabaretu, pan Voskovec Jiří.
A to už jsme opět v místech, kde se narodil a žil malíř a spisovatel Josef Lada. V nedalekých Popovicích vaří pivo Kozla, u Mirošovic často bourají na D1 automobily a v Ondřejově na hvězdárně objevují stále nové a nové planetky, meteority a komety.
Jsme u vesmíru a dlužno připomenout, že Československo bylo třetí zemí na světě, která vyslala člověka do vesmíru. Sice to bylo chabé ruské výkupné za invazi v srpnu 1968 a následnou okupaci naší republiky, ale nešť.

Na konec čestné prohlášení:
ČESTNĚ PROHLAŠUJI, ŽE PRÁVĚ SDĚLENÉ INFORMACE NOSÍVÁM DENNĚ VE SVÉ HLAVĚ.
ANI JEDNU JSEM NEOPSAL PŘED CHVILKOU Z WIKIPEDIE NEBO ZE SLOVNÍKU.
A TAKÉ, ŽE SE MI ANI PO JEJICH NAPSÁNÍ A PUBLIKOVÁNÍ ZDE NA TU NIKTERAK NEULEVILO.

PS POKUD BY NĚKDO Z VÁS (ZÁYO, MONO, KATKO, MIRKU, BOGANE, PÍŤO?) CHTĚL POMOCI NAŠÍM ČTENÁŘŮM ROZŠÍŘIT OBZORY, MŮŽE TAK ČINITI SPOLU SE MNOU ZDE V TÉTO RUBRICE. PRAVIDLA JSOU JASNÁ, VŠE PSÁTI TZV. Z PATRA, NEBOLI Z PAMĚTI A VŠE BY SPOLU MĚLO NĚJAK SOUVISET. JESTLI ÚZCE NEBO ZEŠIROKA JE CELKEM FUKA.

PŘEJI VÁM VŠEM HEZKÉ DNY PŘÍCHODU (NEBOLI ADVENTU) A NEZAPOMEŇTE NA NAŠE HESLO:
TLAMPAČ UNIVERZÁL IS MAKE WITH LITTLE HELP FROM MY FRIENDS ...

Advent na Veselém Kopci - REFRESH z roku 2010

27. listopadu 2011 v 8:14 | TU - refresh |  ON THE ROAD AGAIN
Přinášíme refresh článku z roku 2010, neboť si stále udržuje vysokou sledovanost, pod logem TU najdete písničky, které vkládáme do záhlaví již tradičně ...

Advent na Veselém Kopci

6. prosince 2010 v 21:01 | Text a foto: Tlampač | ON THE ROAD AGAIN
"Romane, pojeď se mnou na Veselej Kopec kouknout na tamní adventní výstavu, rum a cestu platím."
A tak jsme jeli a vlaku prokluzovaly kola a vůkol byla klendra kak na Sibiři. Pod vlakovou zastávkou Vitanov, kousek od Hlinecké mlékárny Tatra, jsme našli ceduli Veselý Kopec 4 km po zelené. Muž od velikého traileru na přepravu dřeva byl fér, poradil, ať to vezmeme po silnici, po zelený že je to dál, zato horší cesta. Díky chlape.
Na zelenou jsme se vrátili kousek za vískou Stan, silnice byla pěkně kluzká, takže pozor. U zastávky na rozcestí Králova pila(bus) musíte zahnout vpravo.
Krásně vánočně vyzdobené a starými kamínky vytopené sedničky, řemeslníci tvořící tradičním způsobem, v hospůdce na Vejměnku zabíjačka a vychlazený Rychtář. Mikuláš lenivej, dlel zrovna právě v tom šenku, dali jsme si prdelačku a tláču. Dospělí kolem nás měli náramnou prču ze strachu dětí a chudáci děti se báli čerta. Roman koupil zdejší regionální med své milé, ta se bude mít!
Cestou zpět už jsme se sněhu v lese nebáli, cesta byla ušlapaná, dejte si pozor jen na potok u stožáru vysokého napětí - pod sněhem není vidět , nemít "Goráč" asi bych měl mokro. A že se pil ten rum, vláček kolem třetí nám vzal roha. Došli jsme tak až do Hlinska a zbylo něco času i na prohlídku malebného Betléma, zasněžený jsem jej zřel prvně.
Jak tam? Vlakem, vystupte na zastávce Vitanov a po zelené značce se vydejte směrem na Veselý kopec. Výlet nebude delší než devět kilometrů, pokud váš start i cíl bude ve Vitanově.

Co lze vidět? Soubor lidových staveb z Vysočiny působí ve sněhu velmi mile a navodí ve Vás správnou vánoční atmosféru, tolik vzdálenou nesmyslnému komerčnímu humbuku na jaký jsme navyknutí. Ve skanzenu právě probíhá výstava zaměřená na dávné vánoční zvyky a obyčeje.

Co sebou? Dobré boty a teplé oblečení, do batohu rum nebo termosku s čajem, případně oboje.


KDO NÁS ZACHRÁNÍ?

18. listopadu 2011 v 9:58 | TU / hudba: Václav Neckář & Umakart / YOUTUBE |  AVÍZO

Brzy budou Vánoce, pojďme se na ně postupně vyladit:


Iniciativa všech občanů světa proti WALL STREETU nám nikomu v ničem nepomůže,
přesto přestaňme nakupovat to, co nepotřebujeme, protože tím se jen šroubuje inflace nahoru ...

Skutečná záchrana každého z nás je ale možná

od

7. dubna roku 30 n.l. od 15 :00!

PROTO SE PŘECE SLAVÍ VÁNOCE !!!

Píseň v podání skupiny UMAKART zazněla ve filmu ALOIS NEBEL

JSME GOOGLEplus!

14. listopadu 2011 v 20:45 | TU |  AVÍZO

PŘÁTELÉ A KAMARÁDI,

TLAMPAČ UNIVERZÁL S VÁMI CHCE KOMUNIKOVAT,

PROTO NÁS NYNÍ NAJDETE I NA SOCIÁLNÍ SÍTI GOOGLEplus.

A NEZAPOMEŇTE, NAŠE HESLO JE:

WITH LITTLE HELP FROM MY FRIENDS ...

odkaz na naši stránku: https://plus.google.com/114365895172156261442

Vybíráme fotoaparát jako vánoční dárek

12. listopadu 2011 v 7:00 | Tlampač Univerzál |  PRODUCTS
Vánoce se kvapem blíží, proto zařazujeme refresh letního článku o fotoaparátech:

Vybíráme foťák aneb co se nabízí na trhu s digitálními fotoaparáty

22. července 2011 v 1:38 | Text: Tlampač, foto: Google search | PRODUCTS
Fotoaparát je dnes neodmyslitelným záznamovým zařízením. Masová digitalizace fotografie v minulé dekádě zároveň učinila digitální aparáty široce dostupnými. Pro laika a běžného spotřebitele však může být orientace na trhu fotoaparátů poměrně složitá.
Co by si měl tedy potencionální zákazník vybrat, aby dobře dostál poměru cena-výkon? Je lepší vlastnit jednookou digizrcadlovku či se spokojit s kompaktem?
Pokusím se nyní popsat velmi jednoduše trendy ve vývoji a rozdělení dnes vyráběných typů fotoaparátů.
U fotoaparátů napříč cenovými třídami začaly před několika lety mizet optické a elektronické hledáčky. Byť hledáčky mnohdy u uživatelů plnily funkci jenom doplňkovou a fotili přes velké displeje, je nutné říci, že to byl pro fotografy krok špatným směrem. Chodit s rukama před sebou jako náměsíčný a stiskat přitom spoušť je dnes bohužel zcela běžné (vzpomínám na svou osobní zkušenost s Kyocerou Finecam SL300R, ta rovněž neměla hledáček, neuměl jsem vyfotit jedinou fotku bez "kácejících" se postav a předmětů).
Naopak se během let objevila široká ohniska objektivů (28mm a méně) a zlepšila se jejich světelnost. Zákaznická obliba Ultrazoomů přinesla do fotopřístrojů stabilizátory obrazu, ty bývají elektronické, opticko-mechanické, popřípadě duální. U zrcadlovek jsou vestavěny do těl přístrojů (Olympus) nebo do těl objektivů (Canon, Nikon, aj.).
Neustále se také zvyšuje velikost rozlišení, tedy počet pixelů-obrazových bodů na snímacích čipech. Standardem je dnes 10 milionů pixelů. Vylepšil se rovněž záznam videa, nově lze u mnoha typů foťáků natáčet video v HD kvalitě a pomocí HDMI výstupu z aparátů tato videa přenášet do PC.
Rovněž paměťová média, na která fotoaparáty vyfocené snímky ukládají, prošla velkým vývojem a dnes prakticky veškeré moderní přístroje zapisují snímky na Secure Digital (SD, SDHC, SDXC) karty, vyvinuté společností Matsushita. Profipřístroje a digizrcadlovky dále využívají profi formátu Compact Flash (CF). V konkurenčním boji tak neobstály karty firmy Sony, nazvané Memory Stick, ani karty typu Xd, prosazované konsorciem Olympus - Fujifilm.

Rozdělení digitálních fotoaparátů podle konstrukčních a cenových tříd (řazeno vzestupně):

COMPACT CCD jsou rozměrově kompaktní fotoaparáty s velmi malými CCD snímacími čipy. Nejběžnější a až na vyjjímky nejlevnější produkce. Cílí se zde na uživatele, který fotografuje jen občas, na dovolené, o Vánocích, na svatbě apod. Nyní je hlavním vývojovým trendem v této třídě co největší rozsah objektivů nebo-li zoomu, zpravidla začínajícím na širokoúhlém ohnisku 28mm a co největší počet obrazových bodů snímače/čipu, ten se pohybuje od 12 do 18 mil. obrazových bodů. Patří sem jak přístroje za cenu kolem jednoho tisíce korun, tak třeba legenda Canon G 12 a její rival Nikon P7000. Oba jmenované modely mají konstrukci s průhledovým optickým hledáčkem, jsou několikanásobně dražší než základní modely této třídy a poskytují výbornou obrazovou kvalitu. Bonbónkem kategorie COMPACT CCD je špičkový a ultra kompaktní fotozápisník Panasonic Lumix LX5 s vysoce světelným objektivem Leica (cena tohoto modelu se stále pohybuje kolem 10 tis. Kč!). Zajímavá je novinka X10 od Fujifilm, zásadní v tom, že je vybavena optickým hledáčkem a prvky klasického ovládání.
Rovněž sem spadají tzv. Ultrazoomy, tedy kompakty s tvarem těla jako má kategorie EVF, ovšem právě bez EVF, tedy elektronického hledáčku např.: Nikon L110 aj.
COMPACT CMOS jsou rovněž rozměrově velmi kompaktní fotoaparáty, ovšem s kvalitnějšími snímacími čipy typu CMOS. Snaha výrobců o dosažení maximálních obrazových výsledků a malého obrazového šumu v miniaturním těle přístroje si využití těchto dražších čipů vynucuje. Třídu představují např.: cenou Eisa ověnčený Sony DSC HX5 za kompaktní fotoaparát roku 2010/2011 či Nikon P300.
Také sem spadají tzv. Ultrazoomy, tedy kompakty s tvarem těla jako má kategorie EVF a s velkým rozsahem ohniskových vzdáleností objektivu, avšak bez elektronického hledáčku např.: Sony HX100V s objektivem Carl Zeiss nebo Olympus SZ30 a Nikon P500.
Do této třídy spadají rovněž dvě značky s poněkud netradičním přístupem ke konstruování foťáků a to Ricoh a Fujifilm.
Ricoh u svých modelů sází na nekompromisní obrazovou kvalitu a podřizuje ji vše, tedy i prodejní cenu. Aparát, který za své peníze dostanete však bude plnit i vaše nejvyšší nároky. Nejnovější model s CMOS snímačem je Ricoh CX5.
Návratem ke spontánní reportážní a sociální fotografii ve stylu pánů Koudelky, Bressona aj. by mohl být nový a velmi vychvalovaný Fujifilm X 100. Tento přístroj sází na velký CMOS snímací čip, umístěný do masivního avšak kompaktního kovového těla a to vše v desítkách let odzkoušenému designu, dnes působícímu jako retro. Pevné (bez zoomu) 35 mm ohnisko jeho objektivu je přesně to, co člověk s aparátem v ulicích potřebuje. Bohužel cena zatím lidová není a vývojáři musí ještě zpracovat spoustu konstrukčních nedostatků. Nicméně jeho vestavěný optický hledáček je z hlediska tvorby fotografie a zejména dodržení kompozičních pravidel podstatný. Možnost promítat si do tohoto hledáčku i elektronické informace je poměrně revoluční a osobně očekávám vývoj fotoaparátů pro poloprofesionální využití tímto směrem. Je to také třída, kde by se mohla znovu "najít" slavná německá firma Leica s modelem M9 (tato známá značka poprvé přinesla miniaturní rozměry do světa fotopřístrojů svým legendárním a nesmírně populárním modelem LEICA 1A a poté řadou M).
EVF nebo-li Electronic wiev finder jsou fotoaparáty s elektronickým hledáčkem (odtud název) a konstrukcí podobnou digitálním zrcadlovkám, vybavené zpravidla CCD snímacími čipy. Rozpoznatelné jsou zejména podle velkého rozsahu objektivu, tzv. Zoomu, není vyjjímkou ohnisková vzdálenost 28 - 800 mm!
Fotoaparáty EVF mají obrovskou výhodu v kontrole uživatele nad přístrojem, fotky se díky hledáčku snadno komponují a tvoří procesem podobným jako u zrcadlovek. Kvalita obrazu převažuje zpravidla nad oběma předešlými kategoriemi kompaktů (dáno kvalitou a velikostí optiky). Hlavními představiteli třídy jsou fotoaparáty firem Panasonic a Fujifilm, které dosahují pozoruhodných obrazových výsledků. Modely Fujifilm HS10 a HS20 nebo pokračovatelé úspěšné panasonicovské řady FZ s objektivy Leica, DMC FZ100 a DMC FZ45, jsou dobrým vstupem do světa kvalitní amatérské a rodinné fotografie.
EVIL nebo také MIRROR LESS jsou fotoaparáty nabízející kompaktní rozměry těla aparátu a kvalitní výměnné objektivy. Jedná se o nový vývojový trend vyvolaný "módou" miniaturizace, zřejmě také potřebou dosažení vyšších zisků výrobců - zde poněkud spekuluji, neboť u těchto typů přístrojů se nevyskytuje výrobně náročná a tedy i drahá zrcadlová šachta, běžná u digitálních zrcadlovek - DSLR. Zástupci této třídy jsou hlavně Olympusy Pen a Panasonicy Lumix řad G, GH, GF a GX vybavené čipy 4/3 a objektivy systému Micro Four Thirds. Pentax se rovněž hlásí o slovo s novým modelem Q. Také společnost Sony přišla s EVIL modelem, který pojmenovala Nex 5. Sony, Pentax a Olympus ovšem šetří na konstrukci a v základu tak nedostanete za své peníze žádný hledáček, pokud jej chcete, lze jej za nemalé další investice dokoupit. Fotografovat pouze s obrovským displejem přináší zejména energetický problém, veliké několikapalcové displeje totiž spotřebují mnoho cenné energie a do malých těl těchto aparátů se velké akumulátory použít nedají.
DSLR 4/3 tzv. Four Thirds systém vyvinutý koncerny Olympus a Matsushita (Panasonic) využívá čipů o poměru stran 4/3. Systém Four Thirds v digitálních zrcadlovkách asi nebude mít pokračování, neboť velikost čipu je poměrně pevně svázána s objektivy Four Thirds a čip 4/3 je relativně malý. Snažení ostatních výrobců zrcadlovek pokračuje směrem k levné Full Frame (DSLR FF) technologii a tak slavné Olympusy E-system spolu s některými Lumixy od Panasonicu a Leicami zřejmě pějí svou labutí píseň. Je však možné, že v budoucnu se kompaktní rozměry čipů 4/3 uplatní ve třídě běžných kompaktů, kde dosud dominují CCD snímače a posunou tak obrazovou kvalitu o laťku výš, zatím se je snaží Olympus a Panasonic využít v Evil aparátech Micro Four Thirds. Zástupcem třídy DSLR 4/3 je např. Olympus E620.
DSLR APS jsou jednooké amatérské a poloprofesionální digitální zrcadlovky s většími snímacími čipy formátů APS - C, APS - H, DX atp. Hlavními výrobci jsou odvěcí rivalové Canon a Nikon, následované Sony Alpha (bajonet Konica-Minolta) a v Čechách ne tak populárním Pentaxem/Samsungem. CMOS čipy jsou o něco větší nežli u systému DSLR 4/3, poskytují tak objektivně lepší výsledky z hlediska nižšího obrazového šumu. Hlavními představiteli této třídy jsou Canony 550D, 600D, 60D a 7D, Nikony D3100, D5100, D90 a D7000, Sony Alpha 33 a Alpha 55, skvělý a odolný Pentax K5 aj.
DSLR FF je třída profesionálních jednookých digitálních zrcadlovek, s velkými snímacími čipy velikosti kinofilmového políčka, tzv. FULL FRAME. Jedná se o zatím nejdokonalejší a relativně cenově dostupnou techniku, která v budoucnu možná dokonce umožní neomezené použití starších kinofilmových objektivů (zmizí tzv. Crop faktor). Hlavním představitelem třídy je vynikající Canon 5D a jeho nástupce Canon 5D Mark II, který poprvé umožnil za cenu menší než nový automobil dosáhnout všem fotografům profesionálních fotografických výsledků.

Přehled velikostí používaných snímačů v digitálních fotoaparátech

Další samostatnou třídu tvoří velkoformátové a speciální přístroje značek MAMIYA, HASSELBLAD, LEICA, CONTAX, PENTAX aj. Mimo branži profesionálních fotografů se s těmito přístroji praktickyni nesetkáte.
Co zakoupit? Zde Vás má plně v hrsti reklama a marketing jednotlivých výrobců a rovněž velmi záleží kde a od jakého prodavače nakupujete. Nedá se striktně řící, které foťáky jsou ty nej, záleží plně na vaších potřebách a stavu peněženky. Pokud to s focením myslíte alespoň trochu vážněji, je dobré se poohlédnout po modelech od COMPACT CMOS výše. Vynaložené finance se Vám vrátí v lepších fotografiích. Pokud Vám nezáleží ani na penězích ani na hmotnosti a velikosti, investujte rovnou do DSLR.

Pokud máte chuť znát a vědět víc, obraťte se sem: http://www.hkf.cz/

OBJEVILI JSME FOTOGRAFY JINDRU A MARCELA

11. listopadu 2011 v 10:00 | Tlampač, foto: Jindra Hrnčířová |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU
V poslední době jsme my, autoři webu TLAMPAČ UNIVERZÁL, znovu objevili fotografii jako koníčka a způsob vyjadřování myšlenek a citů. Rozhodně v tom nejsme dobří tolik, jako někteří z Vás. Ve vlnách českého internetu jsme nedávno objevili zajímavé práce fotografky Jindry, proto přidáváme odkaz: http://www.jindra.me.cz/ a bezvadně udělaný web fotografa Marcela. Marcel rovněž oplývá střevem psavce, jak dokazuje jeho blog a jeho humor je břitký až lehce sarkastický, to lze poznati již po několika větách článku Jaký fotoaparát doporučuji?
V tomto je jasný důkaz genia WWW, protože díky němu můžete poznat lidi a věci, o kterých byste bez Webu neměli ani tucha.
Dobré dny a fotografům navíc dobré světlo!



Nejméně znečištěnými horami jsou Krušné a Jizerské

10. listopadu 2011 v 22:25 | Bogan aus Erzgebirge |  AVÍZO

Nejméně znečištěnými horami jsou Krušné a Jizerské


Konečně to máte černé na bílém,tak se tam jeďte podívat. Tak krásnou a drsnou přírodu jen tak v Čechách nenajdete a hlavně není to Václavák jako Šumava :-). Nebudete litovat.

NOVINKY V ČESKÉM ROZHLASE

9. listopadu 2011 v 16:46 | Tlampač |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

ČESKÝ ROZHLAS SPUSTIL NEJNOVĚJŠÍ MULTIMEDIÁLNÍ PŘEHRÁVAČ

KLIKNUTÍM VYZKOUŠEJTE

Mimo jiné získáte bezproblémový přístup k rozsáhlému archivu ČRo, jednoduše spustíte live vysílání a snadno se dozvíte vše podstatné.

BIBLE OSTALGIKŮ? Pavel Koutecký – Vzpomínám, vzpomínáš, vzpomínáte?

7. listopadu 2011 v 7:00 | Tlampač |  OSTALGIE
94 .VÝROČÍ VŘSR - VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE, co se vlastně udála nikoli v říjnu, ale až v listopadu S vyplazeným jazykem.

Jarek Nohavica zpívá v jedné ze svých novějších písní "Narozen v komunismu, umřu v komunismu".Ta slova jsou stále pravdivá, až z toho mrazí.
Stupidní rovnostářsko - zlodějský pseudosocialistický systém máme stále ve svém genofondu, jeho stereotypy probleskují od mezilidských vztahů až do vět na všech sociálních sítích.

Pro připomenutí absurdnosti socialismu a životě v něm může dobře posloužit dokumentární film vytvořený legendou dokumentárního filmu Pavlem Kouteckým, nazvaný prostě Vzpomínám, vzpomínáš, vzpomínáte? Snad může být považován za jakousi bibli Ostalgiků :).
Jedná se o sestřih dobových filmových materiálů doplněný rozhovory s pamětníky různého věku, pojatý jako ucelený dokument s datem vzniku 1998 a vyšel i na DVD.

Z tohoto perfektního dílka vychází dokumentární seriál nazvaný Vzpomínáme ... který uváděla Česká Televize.
Každý jednotlivý díl se zabývá konkrétním tématem, například trávením víkendů, nakupováním, vzděláváním, můžeme vidět jak vypadal v socialistickém Československu běžný život v ulicích, bytech, obchodech aj. Dokument se dotýká všech typicky českých fenoménů, připomíná veksláctví, chataření, sbírání céček, trapné Janečkovy Kroky a mnohé další.


PS
V minulých dnech jsem tento cyklus znovu shlédl a musím se stále tak nějak stydět za někdejší životní styl mnohých Čechů. Některé záběry a vyprávění působí až neskutečně, nicméně uznávám, takto se u nás doopravdy žilo.
Na konci těchto několika souvětí mám potřebu si povzdychnout, to dobré a krásné se kdesi ztratilo, to hnusné, ubohé a špatné z těch dob bohužel přetrvává.

http://www.celeceskoctedetem.cz/

6. listopadu 2011 v 20:17 | Foto: Tlampač |  AVÍZO

http://www.celeceskoctedetem.cz/

PROČ? PROTOŽE JE TO TŘEBA. VYCHOVÁVEJME NÁSLEDOVNÍKY HAŠKA, KLÍMY, ZAPLETALA, ŠKVORECKÉHO, SVĚRÁKA A JINÝCH ...
KDO ČTE, DOBŘE SE VYJADŘUJE A POTÉ TŘEBA ZKUSÍ I SÁM NĚCO NAPSAT.

REFRESH nejen pro Zayu: Německý film? To musí být hrůza!

6. listopadu 2011 v 20:06 | Z archivu TU |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

Německý film? To musí být hrůza!

20. května 2008 v 13:33 | Text: Tlampač | PIKSLA KULTURNÍHO MIXU
Vidíte a žádná hrůza to není. Němečtí tvůrci filmy umí a dobré. V Německu netočí žádný "von Hrzebeik" každý rok jeden film, jako je tomu u nás. Přijde mi, že zavedená značka Jarchovský - Hřebejk už nemá moc co nabídnout. Zkuste shlédnout něco německého, sedm filmů zde vyjmenovaných řadím mezi to nejpodstatnější, co jsem kdy viděl. A jejich režiséry ani neznám :).
Film Srdečně vítáme je o těžkém životě v obou polovinách rozděleného Německa deset let po válce. V jedné půlce země je ještě cítit pachuť nacismu, v té druhé se roztahuje bolševická verbež. A hrdina filmu na to musí najít klíč. Víra v lepší dny a láska k lidem mu ukazují cestu.
Sluneční ulice je filmem vzpomínkovým, trochu Hřebejkovy Pelíšky. Nahlédneme do rozděleného Berlína. Příběh pojednává o partě mladých lidí a o jejich hořkém a místy až trapném dospívání v socialistické NDR. NDRáci puberťáci, stejně jako puberťáci u nás, byli vyplesklí z čehokoli co bylo ze Západu. Sluneční ulice je komedie s vážným podtextem a dobrý pokus o vyrovnání se s vlastní minulostí.
Ani na konci německého demokratického socialismu nebylo jednoduché v Německu žít, snímek Good bye Lenin nás zavede do roku 1989, kdy se v Deutschlandu zablýsklo na lepší časy. Pád berlínské zdi změnil život jedné ženy, jež tolik věřila ...
Princezna a bojovník, zvláštní a trochu mystický film. Hlavní hrdina je bývalý profesionální voják. Plný traumat a bolestí z hrůz prožitých v civilu i na bojišti hledá smysl svého bytí. Nachází jej v hezké bloňďaté ošetřovatelce pracující v domově pro psychicky nemocné. Ve skutečnosti by se nic takového neudálo a snad proto se mi tenhle příběh líbí. Z nereálných příhod a nejrůznějších filmových klišé je vystavěn road movie Klepání na nebeskou bránu. Nedá se moc popsat. To se musí vidět! Legrace, ironie, blbinky. Příběh Lola běží o život též nestojí na reálných základech. Akčňák poněmecku, trochu psychedelie a moc úspěšný přehlídkový film.
Na závěr připomenu snímek Život - stavba povolena. Není jednoduché najít své místo na světě a v životě. Ubíjející zaměstnání a žádné velké vyhlídky na lepší budoucnost. Když ovšem potkám někoho, koho mohu mít rád... To je tak vynikající film! Kdybych nebyl debil, tak jsem si jej omylem nesmazal z VHS.
Resumé: Vůbec není špatný vidět tyhle filmy. Vzhůru do půjčovny …
PS: O filmu psát neumím, to umí Baldýnský nebo Spáčilová. Použijte proto nějakou vyhledávací filmovou databázi, ať máte větší přehled o čem že to vlastně mluvím. Přidávám odkaz na ČSFD.

JAGGER A MARLEY JSOU SUPERHEAVY !!!

1. listopadu 2011 v 9:01 | SuperHeavy / YouTube |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU

SUPERHEAVY

Regec a cosi k tomu.
KDYŽ UŽ NIC JINÉHO, TAK JE TO HUDBA MINIMAL DOBRÁ ZA VOLANT NEBO K JOINTU ...

SuperHeavy - Vikipedie