JULIA

12. září 2011 v 10:19 | Ktecka (Kate Hare) |  VE STOPÁCH BEATNIKŮ
Julia, mladá ošetřovatelka docházela k paní Donovanové už léta. Staré paní skoro nic nebylo, jak by řekl doktor Howard, byla zdravá jak rybička. Ale po svém muži, bývalém důstojníkovi a vysloužilém vojákovi, získala spousty peněz a doživotní rentu, tak si trochu toho rozmaru mohla dovolit. Žila stále ve starých časech, kdy se ještě nosily živůtky a krinolíny, všechno se škrobilo a žehlilo želízkem, což je prototyp novodobé žehličky, jen se nahříval na kamnech. Bohužel i v této moderní době, paní Donovanová trvala na starých zvycích, což Julii zbytečně zdržovalo, ale za tu dřinu to stálo. Stará paní dokázala její práci náležitě ocenit. I když občas mívala vrtochy, které se Julii příčily, ale co mohla dělat. Na celé panství byla v podstatě sama, až na kuchařku a majordoma. I to se staré paní podařilo uchovat, ty staré názvy, z majordoma by dnes byl domovník, či cosi jiného, ale majordomus? Do Juliiny náplně patřilo obstarávat celý chod domácnosti, od zásobování potravinami, čisticími prostředky a ostatními nezbytnými věcmi. Úklid celého domu spočíval rovněž na jejích bedrech. To vše by zvládala s přehledem, nebýt toho, že si stará paní navykla, kdykoliv něco potřebovala, zazvonit na zvoneček. To Julia hned věděla, že se bude buď předčítat ze starých omšelých knih, které byly plné prachu, a když je otevřela, pokaždé se rozkašlala. Nebo že se budou pouštět staré desky a Julia bude muset sedět v křesle a předstírat, jak se jí ta hudba, kterou jaktěživ neslyšela, líbí. A potom se naklepávaly polštáře a duchna a do staré dřevěné kádě se napouštěla voda, bohudík už z kohoutků, to se starému pánovi před smrtí ještě podařilo prosadit. Zavést v domě elektřinu a vodoinstalaci. Kdyby to neudělal, ještě teď by svítili plynovými lampami a vodu nosili ve džberech ze studny. To už by bylo moc i na Julii.

Vždy když přišla domů vyčerpaná, a vzmohla se jen na to, aby se umyla, vykartáčovala si vlasy a ulehla do postele vedle manžela, ten se okamžitě probudil a zavalil ji výčitkami. Že se stará jen o tu starou bábu, která už je stejně nad hrobem, ale jestli ji baví ze sebe dělat šaška, tak prosím. Kdo to kdy viděl, aby si ve 20. století hrál někdo na služebnou a dokonce nosil i takové oblečení, černé šaty s bílým límečkem a bílou krajkovou zástěrkou. Ale Julia věděla své. Nejenže ji stará paní za poskytované služby platí více než královsky, ale dokonce jednou, když se Julia ochomýtala po domě s prachovkou, náhodou objevila závěť. Paní Donovanová všechno odkazuje ji, Julii!! Celý dům, všechny své úspory, prostě všechno. Tenkrát, když ten dokument objevila, málem se jí zastavilo srdce a samou radostí jí vyhrkly slzy. Ale i potom dělala svou práci svědomitě, a hlavně předstírala, že o ničem neví. Ale její vztah ke staré paní se nijak nezměnil. Nikdy ji neměla ráda a musela dát za pravdu manželovi, že je to stará vrtošivá bába. Ale kde by sehnala lepší zaměstnání? Pro tenhle dům se bude dřít až do úmoru.

Zvoneček zazvonil a Julia musela rychle vyběhnout nahoru, jinak by se paní Donovanová rozčilovala, co jí tak dlouho trvalo, vždyť zas tolik práce nemá. Tentokrát to bylo předčítání. Když Julia začala číst, obořila se na ní stará paní tak, že na ni Julia zůstala nechápavě koukat. Co že to prý čte, to v té knize vůbec není, tohle přece vůbec číst nechtěla. A vůbec nechtěla číst. A co tam Julia nahoře vůbec dělá, dovolil jí někdo vejít? Copak nemá své práce dost dole? Julia se pokusila oponovat, ale stará paní ji bez milosti vykázala z pokoje. A od té doby to šlo s paní Donovanovou z kopce. Přivolali k ní lékaře, ale ten neobjevil žádnou zjevnou příčinu jejího chování. Konstatoval, že bude nejlepší, když starou paní odveze do nemocnice a tam ji podrobí různým vyšetřením. Ale to paní Donovanová odmítla. Do žádné moderní nemocnice, kde je všude hluk, a blikají tam různá světýlka, a pobíhají tam sestry a doktoři, ještě by ji napojili na nějaké hadičky a to rozhodně nehodlá dopustit. Jestli má umřít tak doma a ve své posteli.
Jestli bylo s paní Donovanou předtím těžké pořízení, tak od této chvíle to bylo k nevydržení. Nadávala všem a na všechno. Občas se totiž uvolila opustit své království tam nahoře a sestoupila dolů ke svým poddaným, jak jim říkala. Jídlo bylo buď přesolené, či málo slané, nebo bez chuti, připálené, a došlo to tak daleko, že milou kuchařku, která ve Wethers house sloužila již 20 let, bez jakékoliv náhrady, na hodinu vyhodila. Za pár dní vyhodila i majordoma, protože byl stejně k ničemu, žádné návštěvy k nim nechodily, tudíž neměl koho vítat, komu přidržovat dveře, tak nač zbytečně vyhazovat peníze za dalšího příživníka.

Nakonec v domě zůstala jen paní Donovanová a Julia. Julia, už jí ani tak neříkala. Stará rašple, ty nemehlo jedno, ty budižkničemu, a Julia v tom prokletém domě málem zapomněla, jak se doopravdy jmenuje. Ale pořád doufala, že stará paní tu už dlouho nebude, a že všechno co měla po celá ta dlouhá léta kolem sebe, bude jenom její. Mezitím, co se dělo všechno to zlé, opustila Julia manžela, děti spolu neměli, a vlastně láska už je k sobě taky nepojila. Nastěhovala se do domu ve Wethers house a bydlela v pokoji, který byl dříve určen pro služebnictvo. Jak léta běžela, už se o Julii nedalo říct, že je mladá, pomalu jí táhlo na čtyřicet a pod tíhou všech povinností zestárla jak fyzicky, tak duševně.
Donovenka, jak jí Julia začala sama pro sebe říkat, začala pomalu bláznit. Psala pozvánky na plesy, které se za dávných dob v domě ve Wethers house odehrávaly. Snažila se oblékat do starých, od molů prožraných, plesových šatů, a proháněla se po domě tanečním krokem. Naštěstí se vždy Julii podařilo pozvánky zadržet. Nezbylo jí nic jiného než Donovance prohlížet poštu. Jednou při prohlížení dopisů k odeslání, narazila na dopis advokátovi, ve kterém žádala o změnu závěti. Vše chtěla odkázat útulku pro opuštěná zvířata. To Julia nemohla dopustit, ne za ta léta dřiny, ponižování a odříkání. Začala vymýšlet plán, jak se Donovanky zbavit. Nebude to jednoduché, protože k nim pravidelně docházel lékař, a ten by podezřelé úmrtí odhalil.
Čekaly ji dlouhé bezesné noci, kdy přemýšlela, jak se staré paní zbavit, aniž by na ni padl stín podezření. Doufala, že o původní závěti nikdo neví, a ona sama bude předstírat, že o ní neměla sebemenší tušení. A pak na to přišla. Stará paní opět psala pozvánky na dámské dýchánky, kdy se dámy bavily o literatuře a politice, aniž by k tomu potřebovaly mužskou společnost.

Opět se navlékla do těch starých omšelých šatů a tančila po domě. Dům už byl taky starý, schodiště a zábradlí bylo ztrouchnivělé, což Julia moc dobře věděla. Naplánovala si to tak, že se dopoledne ukáže ve městě na nákupech a až se vrátí do domu, najde paní Donovanou ležet pod schodištěm. Náhodou se při svém křepčení opřela o zábradlí a to se pod ní zlomilo a ona propadla dolů. Výborný plán, nikdo nebude mít podezření. Alibi jí poskytne půlka vesnice.
Ráno se tedy oblékla, šla za paní Donovanovou a řekla jí, že jde nakupovat. Jenže to by nebyla paní Donovanová, aby jí to prošlo jen tak. A co, že tak najednou, vždyť v domě všechno mají, zase chce utrácet její peníze? Jestli to takhle půjde dál, přivede ji na mizinu. Aniž by si to Julia uvědomila, postupovaly společně ke schodišti, kdy do ní s přívalem nadávek stará paní strkala. Najednou jakoby tentokrát doopravdy zešílela, začala Julii oslovovat Sophie, a křičela na ni, že jí za manželem nikdo chodit nebude, že je jenom její, a strčila do Julie tak, že napadla na zábradlí, to se pod ní prolomilo, ale na poslední chvíli se ještě zachytila jedné příčky, která byla stále na svém místě. Chytila paní Donovanovou za nohu a vší silou jí trhla. V tu chvíli se ta poslední příčka uvolnila a Julia padala dolů, držíc paní Donovanou za nohu.

Druhý den ráno, je obě nalezl lékař ležet obě na zemi pod schodištěm a dodnes nepřišel na to, co se toho dne vlastně odehrálo.
 


Komentáře

1 Aleksandr Medvjedev | 5. října 2011 v 5:23 | Reagovat

Piš dál, je to dobrý. I Propast se povedla ...
Saša

2 KATEHARE | 8. října 2011 v 0:36 | Reagovat

Díky za podporu. Už mám rozepsanou třetí, ale na té si chci dát víc záležet, co se postav týče, jejich myšlení, atd. Ale již brzy..:-)
Katka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama