Vieweghův deník

15. července 2011 v 7:00 | Já, Nošík |  PIKSLA KULTURNÍHO MIXU - ANTIKVARIÁT
Pokud přirovnám spisovatele Viewegha k režiséru Hřebejkovi(oni dva jsou kámoši), musím nutně konstatovat: Nejplodnější představitelé svého oboru.
Mají talent(nesporně), mají marketingový potenciál(obrovský) a jsou poměrně nekonfliktní, tím pádem můžou oslovit svým dílem spoustu lidí(dnes se tomu anglicky říká mainstreamové publikum). Vymezím se jen v tom, že dosud jsem od tohoto sázavského patriota nic nečetl a nijak mi to nevadilo.

Knížka Báječný rok [deník 2005] mě lákala už v době svého uvedení, číst si o někom autenticky - to mě ba. A mám pocit, že jsem snad i nějakou tu recenzi četl a to mě namlsalo, takže Michale, ti tví nepřátelští kritici to zas až tak špatně nedělají. Jenže v naší okresní knihovně byla imrvére zadaná a nebo půjčená, nechal jsem to tak. "Naštěstí" naše knihovna tuhle knížku letos na jaře vyřadila, prostě už tolik netáhla a nebylo by místo na novinky, takže šupajda s ní do výprodeje. Tam jsem ji s velikým uspokojením nalezl(mám německé předky, tedy úzkostlivě hledím na každý fenik) a po pěti letech od její premiéry začal číst. Řeknete si, jasně, recenze starý knížky, to si strč do prdele. Jenže Tlampačovská rubrika se jmenuje Antikvariát a má za úkol Refresh, tedy takové to pomyslné stisknutí ikonky na obrazovce počítače, spoustu tehdejších dobových událostí si člověk při tomto Refresh čtení připomene.

Deník slavného spisovatele je deníkem skutečným. Sám autor v něm prohlašuje, že to co my můžeme číst, je z devadesáti procent pravda, zbytek je jen a jenom jeho výlučně soukromá věc. Vieweghovo vyznání o starostech i banalitách, o strachu o své blízké, o sexu, o hemoroidech a stárnutí, o pocitu hrdosti nad vydělanými penězi, o radosti nad novým autem, o pocitu uspokojení nad zájmem žen, o chutí se občas pořádně opít ... Nic z toho není výlučným atributem spisovatelů, takhle a podobně žijeme všichni uprostřed Evropy.

Protože je ta kniha opravdu dobře napsaná, beru ji sebou všude - dokonce i na záchod, tam se odjakživa dobře četlo:). V závěru knihy se toho děje najednou nějak příliš a tak jsem si konec deníku přečetl napřed. Poslední věty jsou plné synovské lásky k otci a já díky těm větám vím, že pan Michal je dobře vychovaný a myslím, že i charakterní člověk.
A to mi stačí.

PS Za tři dny jsem na str. 319.
 


Komentáře

1 tzaja | 16. července 2011 v 22:28 | Reagovat

no filmy dobrý, čet jsem účastníky, taky dobrý, ale na mě je dost zahleděnej do sebe.....  a je moc chytrej...nepochybně se však skvěle čte A TO TI PŘEJU :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama