Vandr na starší kolena

8. listopadu 2010 v 21:55 | Text: Tlampač |  ON THE ROAD AGAIN
Cestou na Podtrosecká údolí
V rádyju hlásili déšť, pranic jsme na to nedbali, sbalili jsme si bágle a vyrazili směr Mužský. Roman se mi nemohl dovolat a zůstat doma se mu nechtělo, ještě že ty novodobý vysílačky máme ... tak jsme jej počkali na nádru v Turnově. A nemyslete si, povídá když dorazil, že budu někde šmajdat, spadla mi v práci na nohu traverza, bolí mě to jak sviňa.Totem - El ToroKoleje vedou vedle silnice a nad silnicí se tyčí hradba skal Mužského, vypadá to impozantně. Čekáním na Romana jsme se kapku opozdili, konečně vlak zastavuje v Březině nad Jizerou, je pořád poměrně hezky. Jsme kousíček od Svijanského pivovaru, takže jiné pivo tady necizopasí, hledáme čep a nalézáme jej hned v Olšině v hospůdce Pod Hrady. Jsme spokojeni, pivo je fajn, tlačenka je geniální. Nesedí nás tady pod stříškou zahrádky zrovna málo. Začínají padat první velké dešťové kapky, za chvíli voda teče po silnici proudem. Každý v hospodě, kromě nás ovšem, má svou hlavu kam složit. Pršet nepřestává, je zkrátka deštivý rok, povodně ještě neudeřily - až za měsíc ukážou potoky a říčky v Libereckém kraji svou sílu. Svijanského piva v našich útrobách tedy podezřele přibývá a já se maličkato obávám pochodu za hledáním bivaku. Vím, že hrad Valečov je sice nedaleko, přesto netuším, kolik je to přesně kilometrů. Odhaduju, že asi čtyři, no uvidíme.Pomníčky kamarádům - El ToroPrší sice míň, ale nepřestává, kluci si objednávají kořku, trochu se ochladilo, káva s vodkou zahřeje. Platíme a vyrážíme do noci, leje a leje. Romana nic a nikdy nerozhází, obdivuju ho, na sobě má džísku, pod ní tlustej svetr, batoh koupil teprve hodinku před odjezdem, naposled byl na vandru před dvaceti lety. Boty pracáky si chválí, vodu mu dovnitř nepustí. Olin má nepromokavou bundu, já vsadil na igelitový pončo z Tesca. Jedinej mám kloudný pohorky z Goráčem a s Vibramem. Jsem pitomej měšťáckej pantáta - tak je to. Cestou kecáme a je pohoda. Tak chlapi, vandr nám začíná docela dobře ne? Hlavně aby nebylo sucho v krku, že? S Olinem jsme spolu na vandru asi po deseti letech, užívám si to. Vytahuju sýr Tizian s kořením a zakusuji se doň, je po pivku to nej. Valečov odbočka, tma jak v ranci, prší, prší, jen se leje, jdeme kamsi do prdele, ty vole, to je dálka.Trampská osada El ToroPodium u Valečova je naštěstí prázdný, ze stran je chráněný stěnou, pokud foukne vítr, voda na vás stejně nemůže. Vytahuju mobil a pouštím na něm potichu rádio, lahváče z batohu jsou prima vychlazený. Olin chce spát uprostřed, dycky byl takovej, chtěl spát uprostřed i když jsme jeli jenom ve dvou … Roman má na hlavě šátek a leží na kusu kartonu, karimatku nevlastní, jeho péřák už taky něco pamatuje, to je u mě trampíř! Vykecáváme, postupně nás přemáhá únava, usínáme. Asi za hodinu přicházejí nějací lidi, holky i kluci, hledám rozespale dýku a jsem nasranej, pěkně řvou a pranic jim nevadí, že tu spíme. Jsou opilí a je jim tak sedmnáct, možná míň, ochrápaně je posílám kamsi. Řvou pak ještě víc, mít tak Ruger, snad bych jej pro výstrahu vytasil. Ráno nám docvakne, že to byli puberťáci z tábora u hradu, možná praktikanti. Oni jsou opilí, my už střízlivíme, zkouším spát, spacák hřeje jak pitomej, je mi děsný vedro, nemám nic k jídlu, lahvoně už jsou prázdný.
Kudykam
Ráno nás buděj myslivci, podium musíme vyklidit, bude tam dětský den. Valečovský kastelán nám v kiosku dělá kávičku, příbytek má plnej zvířátek, papoušci, kočky, psi, atakdále. Jdeme nahoru směrem na Mužský, na Drábský Světničky protentokrát kašlem, protože stále hustě prší. Stoupáme úzkou asfaltkou. Olin z nás jedinej byl až nahoře na Mužským, my jdeme dál a on nás pak přesvědčuje o naší velký chybě, prej výhled jako prase, což je těžko říct, protože je zataženo. Restaurace na Krásné Vyhlídce nás nebere, pivo drahý, jídlo drahý, prdíme tam na to, koukáme z vyhlídky do kraje pod náma, studujeme mapu. Vstupujeme do lesa, po chvíli terén přechází v pískovcové skalní bloky. Ani ten podělanej Vibram na tý mokrý skále nedrží. Zábradlíčka i železný žebříky kloužou, mám po opici vždycky prima závrať, výhledy dolů nechávám tedy na Romanovi a Olinovi. Hospůdka Pod Kaštany u Příhrazských skal nám dopřává doschnout, pijeme pivko, nechce se nám ven.
Křenovský šenk - letní hospůdka
Celkem dlouhým trailem doputujeme až ke hradu Kosti, konečně přestalo cedit. Chlapci vážně debatují o kvalitě různých značek cigaret. Jistý je, že Roman ty cigarety kupuje a Olin je kouří :). Hele vole Humprecht, co kdybychom spali v Liboškách na nádru??? Tak jo. V hospodě mají sice drahý utopence, ale pijeme dobrý Svijanský kvasničák. Bobe, ten by ti šmakoval. Olin pokořuje bednu a poplatí Romanovi cigára. Pak Olin a Roman čumějí na sci - fi pitominu v TV, zatímco mě se klíží víka z těch kvasničáků. Hospoda se plní, místní řízci pijou kořku jako vodu. Olin chytnul rapla, chce se prát. Vzal si do hlavy, že se někomu z místních zdá jako vhodnej terč, protože je hubený. Jdeme spát na to nádražíčko a jen Olin se chce vrátit a vyřídit to.
K Nebákovu
Budí nás ranní motorák, to musí bejt pohled na tři zakuklence spící na nástupišti. Tak dnes půjdem na Trosky, ať máme ten Ráj komplet. Cestou po červený přicházíme na El Toro, což je nádherná trampská osada, totem a pomníčky mrtvejch kamarádů, chata už něco pamatuje. Vše si prohlížíme v posvátný úctě a respektujeme přání osadníků napsaný u závory: na nic nesahat a oheň v kruhu u totemu je přísně zapovězen. Jo, stará trampská škola. Podtrosecká údolí, to je malebnej kout, jdeme směrem na ty Trosky, kolem starobylého mlýna a mostu. Došlo mi, že dva dny piju jenom pivo, beru si u pramene vodu, je sladká a chutná. Cestou se na verandě jedný chaty občerstvujeme, na Trangii uvařím polívku, kecáme. Olinovi náhle volá na mobil nějakej policajt a zve ho k výslechu, prej na udání. Je neděle po poledni, vykašli se na něj Oline … Olin je bez nálady, exmanželka se chová jako potvora a pořád mu ubližuje. Proč ta tvoje bejvalá je Oline tak pitomá? Jdeme dál, na Nebákov. V někdejší požární zbrojnici? objevujeme hospůdku - Křenovský šenk. Sedí tu trampíci, bikeři i chataři. Guláš je teda super, slunéčko hřeje, to je ráj, ten Ráj.TroskyNa Troskách je lidí jak much, ach jo, zase civilizejšn. Konec vandru je tady, celkem utahaní, máme v nohách za ty tři dny kolem čtyřiceti kiláků. Vlak jede dole v údolí, stanice Ktová, domů se Regionova šine dvě hodiny. Takže díky chlapi a pojedem letos ještě? Bohužel k tomu už nedošlo, nebyl čas.
Vandr na naše vlastní starší kolena se povedl, rád na něj vzpomínám.
Pramen - El Toro
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama