Do Libštátu

23. srpna 2010 v 15:47 | Text: Tlampač, foto: Zaya a Tlampač |  ON THE ROAD AGAIN
cestou k Martinicím
Povídal mi Zaya: Pojeď do Libštátu chlapíku, tedy jsme jeli. Na staropackém nádraží nás vyložil nejpomalejší rychlík Pardubice - Liberec a kolem viaduktu jsme sešli dolů na křižovatku. Jenže namísto na Roškopov vedli naše kroky na Karlov. Zřejmě to bylo zaviněno tím, že mapu u sebe neměl nikdo z nás. Hlučnou civilizaci vystřídali silnička třetí třídy, říčka Oleška možná plná pstruhů, malebné roubenky a občasné zapískání motoráku jedoucího do Krkonoš. Zaya už uznal, že Libštát asi minem, já stále trošinku věřil.
Prklín
Jedli jsme ostružiny a povídali, silnička nás vyvedla na náhorní plošinu a Černá hora nám posílala pozdravy prasátky svého vysílače. Slunce hřálo a nehřálo. Prklínem jsme došli do Roztok Jilemnických. V konzumu měli z chlazených jen piva od Prazdroje. Koupili jsme Gambrinus 11 Excellent a hle on není tak špatným pivem za jaké jsem jej měl, vypili jsme jich dost na to, abychom byli veselými hochy. Též špekáčky jménem Krkonošské uzenky zakoupeny byly. Starou úvozovou cestou, čelem k Černé hoře, putování další vedlo  k Martinicům.
Do Karlova
Panenka
Dým ohýnku, vůně vuřtů a Svijanský Vozka, romantika paďourů. Pak Zaya pravil: "Bolej mě už nohy vole". No není se co divit měsíc po operaci menisků a patnácti! kilometrech  … Klidnou krajinou pod Riesengebirge, v ruce Svijany plnotučné, slyšeli jsme žalující hlasy tisíců obyvatel německého jazyka. Levínská Olešnice se stala pro ten den cílem. Výlet sudetský občerstvil duši i mysl stresovaných měšťáků.
Kapela Vás zve
Smírčí kříž nad Prklínem
 


Komentáře

1 zaja | 13. září 2010 v 17:50 | Reagovat

líp bych to nenapsal, jsi storyboy a dobře ti to, píše, zaja 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama