Srpen 2009



Konecchlumská zbrojnička a hasičárna Oldříš

26. srpna 2009 v 5:03 | Text a foto: Tlampač |  HASIČÁRNY
Goliáš a David ?
Obě stavby jsou velmi pohledné. Ta velká má v průčelí sošku Sv. Floriána, ta malá zase kalich na věžičce. Znamená to, že v Konecchlumí mají hasiče podobojí ? Toleranční patent byla správná věc, Josefe druhý děkujeme ...



NÁVRAT KE KOŘENŮM

15. srpna 2009 v 19:00 | Text: Tlampač, foto: web, video:YouTube |  BIWAK

Proč tento příspěvek nese přídomek Návrat ke kořenům? Protože jsem kdysi skautoval, trempoval a žil v podstatě jednoduše. Poté unášen dobou, začal jsem věřit na prachy a na to, co se za ně koupí. Z mé maloměšťácké držky stává se opět hipík ...

TLAMPAČŮV PŘÍBĚH 2009
Letošní léto bylo pro mě jakousi trampskobivakářskou renesancí. Vyrazili jsme s manželkou na pár dnů na biky a sebou vzali jen to nejnutnější a nejlehčí vybavení. Zkrátka jsem chtěl pustit chlup a zaplatit si vždy nějaké to ubytování. Bohužel ceny bydlení v penzionech či v soukromí na Českorajsku nepolevily ani trochu, krize nekrize. Jelikož každý podzim vyrážím s kamarády na týden na kolo a jsem zvyklý na ty mimosezónní cifry (tzn. od 100 do 250 Kč) nějak se nám stalo, že jsme zůstali spát venku. Hledali jsme ten svůj lidový penzion od šesti do desíti večer a nic, nic, nic! Nejdříve jsme si ten fakt nechtěli připustit, je nám přece přes třicet a už máme nárok na pohodlí. Ale dejte za noc pro dva osm stovek! To je nějakých piv a dobrého jídla. Spásou nám tedy bylo i to málo vybavení, co jsme s manželkou sebou měli a noc byla autdůrová (pro mě v podstatě bezesná, ovšem to mohlo býti způsobené úplňkem :) ). Na sebe jsme, před ulehnutím na holou zem, navlékli Moiry a Dri - fity a thermoweary a v mém batohu Deuter se našla Emergency folie s pláštěnkou, koupená před dvěma lety v Tescu ve výprodeji za 25 vočí.
Termo folie z balíčku Made in China má takovou moc, že teplo Vašeho těla odrazí zpět a dá se tak přečkat i chladná noc, bez rizika životu nebezpečného prochladnutí. V Bakově Jizerovém, za kostelem na bývalém cintoríně a při úplňku, byli jsme jako milenci z roku jedna. Pod sebou dvě igelitové pláštěnky, na sobě veškeré oblečení a navrch folie ... No a?
Smáli jsme se mým větám před odjezdem: Mikiny neber, kraťasy stačej, spacáky jsou neskladný. Karimatku, na co?
Musím konstatovat jeden holý fakt, pro mě i pro mé drahé žebro to byl asi nejhezčí zážitek letošní dovolené.

PS
Protože ty nejlepší rady se nedají zaplatit, přináším zárověň pár info jak absolovovat turistiku takřka "zadara", jen s nějakými počátečními investicemi do základního vybavení. Na stan, vařič a spacáček po několikerém nepřespání v penzionu hravě ušetříte :).
Vše musí být lehké, spolehlivé a funkční.













NĚCO RAD ZKUŠENÉHO TURISTY:
/převzato z jednoho webového magazínu/

M. JAKEŠ RADÍ
Co na sebe a co do sebe
do Rumunských hor

Moje první cesty vedly do Rumunska. Byla to země ještě ne−
dotčená civilizací, kde bylo možno prožít romantiku osamě−
losti a kontaktu s nezkaženou přírodou. Se skromným vyba−
vením, které tehdejší trh nabízel, jsem procestoval téměř ce−
lý karpatský oblouk a v některých oblastech jsem byl i několikrát. Miniaturní stan, který
jsem si sám šil, lihový vařič Vařík a nebo plynový Krab, polévky z Vitany, krupičná kaše, su−
šené mléko musely stačit. Chloubou mé výzbroje byl péřový spací pytel, který mi daroval
bratr z jedné expedice.
Od té doby se mnoho změnilo. Co bych si nyní vzal na letní cestu do rumunských hor? Vý−
běr závisí od konkrétní situace. Ve všech případech by to bylo spodní prádlo, ponožky, čepi−
ce ze speciálních profilovaných polypropylenových vláken, které pod označením Moira vyrá−
bí česká firma Alae Lupuli. Používám je už několik let do všech klimatických podmínek. Tka−
nina nejenže transportuje pot z pokožky těla na vnější povrch, kde se rychle odpařuje a tím
udržuje pokožku stále suchou, ale má další přednosti oproti klasickým tkaninám. Například
se nešpiní jako obyčejné prádlo a, co je důležité, velmi dobře se pere a rychle schne. Vlákno
je inertní, a tak nepřijímá do sebe vodu, nečistoty a podobně. Špína zůstává pouze na povr−
chu. Na cesty si proto neberu žádné náhradní prádlo. Stačí kousek mýdla a při každé vhodné
příležitosti v ruce prádlo přeprat. Nemám−li možnost si je vysušit na slunci a větru, 50krát
s ním zatřepu a pak si vezmu na sebe a za chvíli je tělesným teplem usuším. Triko, mikina,
spodní krátké kalhoty, popřípadě spodky jsou nejspodnějšími vrstvami. Přes to fleecová bun−
da a kalhoty a proti větru a dešti tenká větrovka a kalhoty. Nejdůležitější ze všeho jsou boty,
na nich by se nemělo šetřit. Nohy je třeba udržovat v suchu a teple, zvláště za chladného po−
časí. Na trhu je z čeho vybírat. Moje poslední boty jsou kožené pohory Baffin od firmy Lowa.
Do nich mi stačí jeden pár tenkých a jeden pár silných ponožek. Z dalších doplňků to jsou
prstové rukavice, čepička proti slunci a rukávová šála, která je velmi praktická, neboť ji lze
použít na mnoho způsobů. Možná, že někomu se to zdá málo, ale já s tím vystačím.
Co se týká stravy, ta též doznala velký pokrok. Velmi výhodné jsou instantní a dehydro−
vané (vody zbavené) produkty. Je s nimi krátká a jednoduchá příprava a jsou velmi kaloric−
ké a lehké, což z hlediska celkové váhy zavazadla je důležité. Základ mé stravy jsou orientál−
ní polévky Vifon, které si připravím po jedné ráno a večer. Nemusím je vařit, stačí je zalít
horkou vodou. V poslední době jsem začal také používat polévky ETO a další produkty od
firmy Gastroinstant. Polévky mají tu výhodu, že dodávají jak kalorie, tak vodu. Dávám jim
proto přednost před čajem, který si ale uvařím ráno do termosky. Někdy stačí do termosky
jen horká voda, kterou pak v kalíšku zalévám například instantní nápoje a polévky. Při pře−
stávkách během pochodu si dám tyčinku Fit, kousek čokolády, slaniny nebo salámu a podob−
ně. Záleží na momentální chuti. Během pochodu jím ale v malých množstvích, jen abych za−
hnal pocit hladu a postupně doplnil ztracené kalorie. Pamatuji si, jak při jednom pochodu
v Grónsku jsem ke konci dne šel dlouhou dobu bez zastávky a pak jsem málem zkolaboval.
Každému doporučuji pořádně se ráno najíst a napít a neodcházet bez snídaně.




Vzhůru na Tábor

14. srpna 2009 v 2:38 | Text : Tlampač / Foto: Tlampač, Olin U2 |  1435 mm
Léto si teď v srpnu velmi vylepšilo svou pověst a tak tedy užívejme všichni prázdnin a volných chvil. Inspirujte se mým novým tipem na výletní putování, jež míří do oblasti Českého Ráje, nad půvabnou Lomnici nad Popelkou. Kousek za tímto podhorským městečkem se vypíná vrch zvaný Tábor s rozhlednou a penzionem."Hora" Tábor, to však není jen chata s rozhlednou. Stojí tu také velmi stará kaple, zaujme i hezké hřiště pro malé děti před restaurací. Pokud se vydáte dolů po červené tur. značce směrem k Lomnici, projdete křížovou cestou o čtrnácti zastaveních.
Z ochozu rozhledny spatříte celou řadu blízkých i vzdálenějších cílů. Namátkou jmenujme třeba panorama Krkonoš, Český ráj, Orlické hory, Polabí, Jizerské a Lužické hory aj.
Dostupnost Tábora vlakem je takřka ideální, těmito místy prochází trať č. 064 z Libuně do Staré Paky a sama jízda touto trasou je velmi atraktivní zážitek. V nejvyšším bodě vlak vystoupá až do výšky 530 metrů nad mořem a na tento fakt Vás upozorní veliká cedule v zastávce Ploužnice.
Pro výstup z vlaku zvolte Kyje u Jičína (vesnice, ke které zastávka patří rozhodně stojí za vidění) a po červené značce se vydejte na vrchol.
Ke zpáteční cestě nemohu doporučit jinou, než modrou značku vedoucí do Cidliny (vlaková zastávka). Okolí této malé obce je velmi malebné a zvlátě louky podél turistické trasy svádějí k ulehnutí a oddání se sladkému lenošení v trávě s pohledem do mraků na obloze ...