Březen 2008

Ještě jeden výlet v okolí Starkoče.

23. března 2008 v 14:43 | Text a foto: Tlampač |  ON THE ROAD AGAIN
Museli jsme jet ještě jednou na výlet tímhle směrem. Jednak můj parťák lepší cíl nevymyslel, jednak mě to do těch končin pořád táhne. Už aby bylo teplo, na byciklu ty lesní cesty pořádně rozreju …

Celá trasa, kterou jsme tentokrát šli, je mimořádně vhodná pro cyklisty. I pro normální kola, nejen pro MTB. Začali jsme na hlaváku našeho města, sedíme si ve vlaku a tlacháme, nadáváme na spoždění. Najednou zachraplá rozhlas, že rychlík ve kterém sedíme dnes nikam nepofrčí. Nějakej hejhula ve Smiřicích narval auto pod vlak. Pak dávejte lidem řidičáky bez zbrojního pasu na auto …
Nějak jsme se přeci jen do té Starkoče dostali a vyšlápli si směrem na obec Studnice. Na jedné kůlně bylo moc a moc umyvadel. Zřejmě místní instalatér. Studnice, hezké místo k životu. Pořádný kostel, nově opravený obecní úřad, útulno. Studnická restaurace byla po krátké poradě pominuta. Lákala nás na Primátora, jenže jsme byli na začátku trasy a kdoví jak by to dopadlo. Žízeň nás pak bohužel na cestě dohnala. Až do Řešetovy Lhoty jsme mašírovali po silnici. Lhota je malebná vesnička, její vlaková zastávka evokuje dobu první republiky. U zastávky jsme se napojili na žlutomodré cyklo značení a vyrazili směrem na Špinku. Terén je zde opravdu mírný, rodinka s dětmi nebude mít větších potíží, ať už pojede na kole nebo půjde pěšky. Na louce je tu také přístřešek pro turisty.
Cestou nás lehce zmátlo turistické značení na jednom stromě. Fotka je dost výmluvná. To se až člověk lekne, kam že to vlastně míří. Promiňte vtípek adolescentovi. Ta značka tam ale opravdu je!
V lese za Lhotou je i pěkná studánka, pít její vody jsme nezkoušeli. Rybník Špinka je ve dne stejně fotogenický jako za šera viz: Ze Starkoče do Olešnice - článek Na hausbótu u břehu Špinky(foto), by se určitě daly zažít zajímavé prázdniny nebo pořádný mejdan.
Starý autobus Robur se mi do objektivu zasmál svou rezatou východoněmeckou tlamou. Moc mu to tam, zaharaburděnému za kioskem, sluší. Roburů je v okolí Špinky vícero, tenhle je největší mazel.
V Kostleci Červeném jsme zašli do divadla. Repektive do jeho restaurační části. Příjemná obsluha, ceny mírné, pivo vychlazené … Hezký výlet to byl, příště už bude na blogu reportáž ze sedla mého bika. Přeju si, ať už je konečně teplo.
PS: Na Kosteleckém nádru mají celkem dobré kafe z matu.

Studnice, hezká to vesnice ...

16. března 2008 v 6:04 | Text a foto: Tlampač |  HASIČÁRNY
Malá sice, ne jak Radvanice, ale účel plní. Na střeše je prima siréna a taky zajímavé dráty nade vraty. Hasičská zbrojnice ve Studnici.


Radvaničtí se o svou hasičárnu starají.

11. března 2008 v 13:20 | Text a foto: Tlampač |  HASIČÁRNY
V Radvanicích se ve zbrojnici pilně pracovalo. Byla sice neděle, ale vše musí být v pořádku a čisté. Když hoří, jde často o minuty!

Hasičská zbrojnice v obci Chvaleč.

11. března 2008 v 13:15 | Text a foto: Tlampač |  HASIČÁRNY
Je hezká a stojí na čestném místě v obci. Kolikrát už pomohla uhasit oheň?

JESTŘEBÍ HORY - CROSS COUNTRY

11. března 2008 v 12:52 | Text a foto: Tlampač |  ON THE ROAD AGAIN
Nedělní výlet do Jestřebích hor byl plný kufrování. Důležité je říct celou pravdu … My bloudíme velice často a pokud bychom byli vojáci ve válce, zřejmě bychom se při přesunu do bezpečí vlastních linií objevili přímo před laufy nepřítele! Ale té legrace co zažíváme, já i můj parťák. Tak například jdeme po turistické značce a najednou už po ní nejdeme! Pak ji po pár kilometrech, aniž bychom o to nějak víc usilovali, zase potkáváme. Nebo si myslíme, že délka výletu bude maximálně nějakých osm nebo deset kilometrů a on je to často dvojnásobek. Výlety si předem nepřipravujeme, mapu necháváme doma. Když víme kam jdeme, je to nuda ! Překřtili jsme tuto naši turistiku na moderní název CROSS - COUNTRY.

Brzy ráno nasedáme do rychlíku na Trutnov. Po hodině jízdy vystupujeme ve Velkých Svatoňovicích a hajdy do kopců. První zajímavá vesnice našeho výletu má název Markoušovice. Leží v Sudetech a v devětatřicátém se stala součástí Říše. Stojí v ní státem chráněný kostel s vynikající akustikou a přespal tu dokonce císař Josef II. Problém je pouze v tom, že jsme Markoušovice zcela minuli ! Zabráni do rozhovoru, jsme si totiž velmi nepořádně prohlédli mapu na místním infopanelu a zamířili jinam. Cesta to také byla hezká, ale ne záměrná !
Bohuslavice nad Úpou. Zažíváme pocity naprosté dezorientace. Naše pocity změnil svou radou až jeden místní kluk. Stál v Bohuslavicích na zastávce a měl namířeno autobusem do nedaleké Lhoty u Trutnova za svou babičkou. Jedeme a jdeme kousek s ním. Ze Lhoty jsme se rozhodli pokračovat přes Petříkovice směrem na obec Chvaleč. Nad silnicí do této vesničky se vine železnice. My jakoby trestem za předchozí topografické omyly šlapeme pěšky. Naše mávání na okolojedoucí automobilisty není správně pochopeno. Chtěli jsme někoho stopnout a ne jen pozdravit. Pěšky celkem dálka.
Chvaleč je plná zajímavých domů, rozhodně je na co se dívat. "Placatým" Holanďanům tady spekulanti nabízejí spoustu domů k prodeji. Asi se na tom pár Éček trhnout dá … V jedné garáži stojí hezká stará škodovka. Vytahuji foťák. Jsem vášnivý lovec snímků starých škodovek. Většinu mám vyfocenou na Ilfordu, tahle je po letech první digitální. Kousek za Chvalčí jsme u silnice našli prázdnou "kasírku", tedy velikou peněženku jakou používají číšníci. Je bohužel prázdná, až na účtenku z nějaké českobudějovické restaurace. Míváme často na našich výletech humoruplné nápady. Nápad máme i teď. Kasírtašku pokládáme na krajnici. Tak, aby vzbudila naději. Však on kvůli ní někdo zastaví a pěkně jej nasere, že je prázdná …
Pak můj parťák, největší stopovací genius co znám, mává na projíždějící Peugeot. Řidič je místní a ochotně nás doveze k hospodě v Radvancích. Ano v těch Radvanicích, kde bychom se bývali objevili už o tři hodiny dříve, pokud bychom nebloudili. V restauraci točí dvanáctku Krakonoše. Stojí čtrnáct korun! Hrozí nám velké nebezpečí takzvaného hospodského uvíznutí. Termín hospodské uvíznutí je vám dobře srozumitelný, ne? Cesta nás docela vyčerpala, dostavuje se hlad. Hlad je prý nejlepší kuchař, nám však nic neuvařil. My paní hostinskou prosíme o něco dobrého. Nabídla nám skvělou domácí tlačenku.
Z Radvanic, cestou kolem zrekultivované haldy po těžbě uhlí, vedou naše další kroky do neznáma. Jdeme po modré značce, za chvíli se nám bohužel někde ztratila z očí. Jakási lesní cesta nás plantážemi bledulí přivádí k rybníku. Měl nějakou havárii na stavidle a je zcela bez vody. Jen jeho prostředkem teče potok Jívka. Na dně jsou vidět mrtvé škeble a odpadky. Nacházím v bahně rybníka dvacet let starou pivní láhev dle normy ČSN. Klasický lahváč, ve kterém se za bolševika prodávalo pivo. Ten rybník se mi zdál radioaktivní a na fotce pořízené v protisvětle "atomově" také vypadá.
U hráze rybníka se náhle objevuje červená značka. Vyrážíme po ní, zase netušíc kam vlastně jdeme. Začínáme stoupat do kopce. Do prudkého, vysilujícího, pitomého kopce. Moira nestačí "moirovat". Jsme zpocení jako myši, když přicházíme na křižovatku značených cest pod Kolčarkou. Na turistickém rozcestníku se dozvídáme, kdeže to jsme. Zažíváme malé vítězství, protože slunce už pomalu zapadá. Dole pod kopcem jsou vidět Malé Svatoňovice a kruh se tak uzavírá. Cestou dolů, do Svatoňovic kouříme cíga a zpíváme písně Samsona Lenka a Vlasty Rédla. Euforie. Vlak domů nám jede za půl hodiny …
V okolí Malých Svatoňovic můžete navštívit další zajímavá místa např.: Jestřebí boudu, rozhlednu Žaltman, muzeum bratří Čapků aj. Také lokálka z Teplic nad Metují do Trutnova je pozoruhodná železniční trať, místy vede jen kousek od polské hranice. Průjezd vlaku Adršpachem je veliká paráda, koleje vedou těsně kolem pískovcových skal. Broumovský výběžek byl milovaným krajem mé třídní učitelky ze základní školy, jezdila sem s manželem na chalupu. Zažili jsme tu s ní také nejeden školní výlet, byla vášnivou turistkou. Paní učitelka bohužel už nežije. Kdykoli jedu do Jestřebích hor, vzpomínám na ni …

MÁTE RÁDI PĚKNÉ BYDLENÍ (OBIWAKY)?

4. března 2008 v 18:33 | Text: Tlampač |  OBIWAK und DYZAJN
Pokud se chystáte utratit nějaké ty kačky za bydlení a nechce se Vám ani do cihly ani do kamenů a panelu, měli byste si prohlédnout publikaci :: SOUČASNÝ ČESKÝ DŘEVĚNÝ DŮM, VÝBĚR 1998-2003.¨

Hasičská zbrojnice v Chvalkovicích.

4. března 2008 v 12:23 | Text a foto: Tlampač |  HASIČÁRNY
Hasičská zbrojnice v Chvalkovicích je příjemně strohá. Chce se po ní, aby splnila svůj účel a nebyla moc náročná na údržbu. I její samotná stavba zřejmě neodčerpala příliš mnoho finančních prostředků. Mě zaujaly masivní kolejnice na otevírání vrat a obecní plakátovací plocha, určitě na ní každý rok visí plakát s pozváním na místní hasičský bál …